Kde, jak a proč skutečně bourají lidé na kolech? Zpracovali jsme unikátní výzkum o nehodovosti

Nemusíte ani jezdit na kole, abyste tušili, že do oficiálních policejních statistik se zdaleka nedostanou všechny nehody, které se cyklistům a cyklistkám přihodí. Kolik jich může být, kde se dějí častěji a z jakých důvodů, zkoumal Michal Šindelář z AutoMatu v pilotní studii.

Výzkumná zpráva Sebereportovaná a oficiální nehodovost s účastí jízdního kola si klade za cíl položit základy pro porozumění celkové nehodovosti osob na jízdních kolech v Česku. Pracovala se souborem dat o celkem 313 nehodách z let 2017–2022, získaných od 177 osob jezdících na kole převážně v Brně a v Praze, které jejich průběh a důsledky popisovaly v dotazníku. Ten jsme za tímto účelem sestavili a zahrnuje mnoho proměnných včetně slovního popisu nehody. Z tohoto datasetu nehod nám vyšla celá řada závěrů. Z nich je pak možné utvořit si obrázek o tom, jak asi vypadá skutečná nehodovost a jak velký fragment z ní se dostane do oficiálních statistik.

Není nehoda jako nehoda

U každé nehody bylo sledováno, zda byla šetřena policií. U zaznamenaných nehod respondenti v 11 % případů uvedli, že byly šetřeny policií. Podíl se liší podle pohlaví (nehody žen jsou šetřeny častěji) i podle věku (čím starší cyklista havaruje, tím spíše je nehoda šetřena). Častěji se šetří nehody se závažným zraněním nebo vyšší hmotnou škodou. Méně často byly šetřeny nehody na vedlejších ulicích a na cyklostezkách. Ale ani srážek s jedoucími motorovými vozidly dle respondentů nebylo šetřeno více než 21 %.

Jízda v provozu je riziko

Zabývali jsme se také příčinami těchto havárií, které se dají rozdělit do několika kategorií a souvisí s chováním jiných účastníků provozu, stavem vozovky, ale i třeba se snahou lidí na kolech na silnici příliš nepřekážet automobilům. Totéž jsme zkoumali, pokud jde o srážky s motorovými vozidly. Je zjevné, že jízda na kole je v porovnání s chůzí, jízdou autem či prostředkem hromadné dopravy náročnější a rizikovější, obzvlášť je-li cyklodoprava vedena ve smíšeném provozu s automobily na nekvalitní komunikaci.

Fyziku neošidíš

Při srážkách s automobily pak lze očekávat zvýšenou závažnost zranění. Na cyklostezkách podle popisů nehod nastávají typicky srážky s pěšími a cyklisty. Nicméně v těchto srážkách nefigurují vozidla s váhou přesahující jednu anebo i více tun a kolize se odehrávají typicky v menších rychlostech než při srážkách s automobily. Vedení cyklistů ve smíšeném provozu bude automaticky generovat srážky s automobily, ze kterých osoby na kolech díky své zvýšené zranitelnosti dané absencí ochranné karoserie vozidla vycházejí z pohledu újmy na zdraví téměř vždy jako poražení.

Jak dál se statistikami cyklonehod

Předkládaný průzkum je pilotáží omezeného rozsahu, jejímž smyslem je ověřit proveditelnost rozsáhlého celorepublikového šetření nehod cyklistů. Je pravděpodobné, že oficiální statistiky obsahují pouze zlomek celkové nehodovosti, a že zřejmě 89 % nehod lidí na kolech zůstává skryto. Oficiální statistiky jsou výrazně zkreslené početně, a zároveň i strukturálně, protože se do nich nehody nepropisují rovnoměrně. Aby bylo možné vyhodnocovat bezpečnost jízdy na kole v Česku, je potřeba „opravit” statistiky nehodovosti tak, aby odrážely skutečný stav. Tato zpráva je nezbytným prvním krokem k této nápravě.

Přečtěte si také, jak postupovat, stane-li se nám na kole  dopravní nehoda

Výzkumná zpráva, která vznikla v rámci projektu Central European Active Mobility Lab (CEAML) podpořeného Evropskou klimatickou nadací (European Climate Foundation), je k přečtení a stažení zde.

Líbí se vám, co AutoMat dělá? Podpořte nás a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme!