Dlažba nevhodná pro jízdu na kole se zřejmě do Vodičkovy ulice vrátí

Při sledování rekonstrukce tramvajové trati ve Vodičkově ulici asi leckterého městského cyklistu či cyklistku napadlo, jestli není právě teď šance po letech vyměnit zdejší povrch nevhodný pro jízdu na kole. AutoMat se obrátil na pražský magistrát, dopravní podnik i IPR s dotazem a návrhy na zkvalitnění povrchu této trasy důležité pro aktivní mobilitu v Praze. Bohužel to ale vypadá, že se bude opakovat historie s Karmelitskou ulicí a na místo se vrátí nebezpečné „kočičí hlavy”.

„Kvalitní povrch pro jízdu na kole v centru města by neměl být sen, ale naprostý standard, ze kterého by se mělo vycházet,“ říká ředitel spolku AutoMat Martin Šotola. AutoMat zaslal ve středu 3. července dopis radnímu pro dopravu hl. města Prahy Zdeňku Hřibovi, Janu Šurovskému, technickému řediteli Dopravního podniku zodpovědnému za povrch a architektovi Jakubu Hendrychovi z IPRu.

„Podobná situace už nastala při minulé rekonstrukci Vodičkovy ulice v r. 2014, zde se díky spolupráci s DPP podařilo alespoň dosáhnout pečlivého položení dlažby s relativně hladkým povrchem. Současná rekonstrukce s návaznou úpravou Václavského náměstí je ideální příležitostí k dalšímu zlepšení podmínek nejen pro lidi na kolech, ale pro lidi s omezenou schopností pohybu,” píše ředitel AutoMatu v dopise. AutoMat také nabídl součinnost a konzultaci při podobně velkých rekonstrukcích komunikací v centru města. Ty totiž často probíhají nekoordinovaně a bez možnosti pozitivně ovlivnit průjezdnost, komfort a bezpečnost pro aktivní dopravu.

Z odpovědi Jana Šurovského však vyplývá, že jakákoliv změna během výstavby znamená tvorbu neuznatelných nákladů, a tedy jistou ztrátu části evropské dotace. Myslitelné prý není ani prodlužování výluky tramvají. Za Dopravní podnik tak slíbil jen maximální pečlivost při pokládce velké ohlazené dlažby. Na závěr své odpovědi se Šurovský zamýšlí nad tím, „proč zrovna po jediné tramvajové trati, která v centru zbyla, musí být vedena cyklistická doprava. Nechápu, proč není primárně vedena ulicí Na Příkopě a 28.října”.

Za Laboratoř udržitelné dopravy ze spolku AutoMat odpověděl Janu Šurovskému vedoucí Michal Kalina: „V současnosti skutečně není k průjezdu Vodičkovou minimálně ve směru od Václavského náměstí alternativa. Průjezd ulicí 28. října je jednak v sezoně velmi limitován počtem chodců, především ale chybí jakákoliv návaznost. Jungmannova ulice totiž není pro cyklisty v posledním úseku obousměrná a naše snaha o tuto úpravu nedávno těsně neprošla komisí pro dopravy Prahy 1 (mj. s argumentem průjezdností Vodičkovou).”

Vypadá to tedy na opakování nedávné historie z malostranské Karmelitské, kdy magistrát uvažoval o předláždění vstřícnějšímu k cyklodopravě, ale nakonec zůstal zachován nevyhovující stav. K prostudování jsme doporučili také náš článek o typech pražské dlažby z hlediska cyklistů.

„Dovolím se vás zeptat, jestli skutečně není možné tyto věci předem společně řešit a zajistit odpovídající povrch v souladu se Strategií aktivní mobility a cíli Plánu udržitelné mobility, a tedy budovat kvalitní a bezpečnou infrastrukturu pro cyklodopravu i v centru města?” uzavírá – možná spíše řečnickou otázkou – svou opověď Michal Kalina.

Je opravdu s podivem, že pouhá výměna typu dlažby je pro Prahu, respektive zadavatele rekonstrukce, neřešitelný problém. Pro inspiraci není třeba chodit daleko. Ve městech různými směry od našich hranic naopak hledají funkční řešení, co se týče variability povrchů i společného užívání různých typů veřejného prostoru a komunikací. Z hlediska AutoMatu i městské cyklistiky tak rekonstrukce Vodičkovy ulice zůstává opětovnou promarněnou příležitost dělat věci s vizí do budoucna a s ohledem na ostatní.

Na odpovědi ostatních aktérů stále čekáme, kauzu budeme dále sledovat a Dopravnímu podniku jsme nabídli součinnost při plánování dalších rekonstrukcí.

Úvodní foto: PID