Změna plánu na Hlavním nádraží v Praze: Jaká jsou rizika?

Penta uspěla se zahájením pořizování změny územního plánu na pražském Hlavním nádraží. Návrh na změnu pro zastřešení kolejiště prošel v dubnu magistrátním výborem a míří do rady a zastupitelstva. AutoMat spolu s Arnikou od začátku upozorňují na rizika s tím spojená. Zarážející je i opětovná (ne)aktivita magistrátu.

Již před lety zástupci česko-slovenské Penty prezentovali záměr zastřešit kolejiště Hlavního nádraží tak, aby se na něm dalo stavět. Některé stavby v okolí již vznikly, například projekt Churchill Square nebo bytový areál Residence Riegrovy sady. Ten již stavěla kontroverzemi opředená investiční firma v rámci společného podniku CR-City a.s. (podnik Českých drah, SUDOP GROUP a kyperské WDHL, za kterou stojí manažeři Penty).

Zdálo se, že projekt přestřešení kolejiště usnul, ale jak píšeme dále, v posledních měsících věci nabraly spád. Právě CR-City chce stavět i nad kolejištěm, které ne zcela logicky patří stále Českým drahám. Zato nádražní budovu s příjezdovou halou vlastní Správa železnic. Podle informací z koncepční studie již firma se Správou železnic vyjednává v rámci společné pracovní skupiny: „Dílčím výsledkem uskutečněných jednání bylo stanovení základního generelu zastavitelnosti území, nad kterými byla mezi SŽ a CR-City učiněna společná dohoda.“

Město zase dohání, co zameškalo

Naším prvním otazníkem tedy je, proč není již od začátku partnerem také hlavní město Praha, případně Institut plánování a rozvoje, když se jedná o tak významné území téměř uprostřed města. Podobně jako u předchozího projektu Penty, Nové Masaryčky, hlavní město do celého procesu vstoupilo pozdě. A to až ve chvíli, kdy České dráhy spolu s Pentou podaly 12. dubna tohoto roku žádost o pořízení změny územního plánu.

Krycí list podnětu

Krycí list podnětu 28/2024, zdroj: MHMP

Teprve poté se v rámci projednávání ve Výboru pro územní rozvoj HMP staly hlavní město a také MČ Praha 2 tzv. spolupořizovateli změny. V tomto je tedy Penta se svými partnery výrazně předběhla, přičemž už má koncepční studii a ví, čeho chce dosáhnout. Přišlo by nám více než žádoucí, aby magistrát či IPR sledovaly podobné plány a aktivně řešily rozvoj takto strategických území předem.

Výbor porušil vlastní pravidla

Problém číslo dvě je v samotném postupu výboru. Ten podnět na pořizování změny územního plánu schválil, přestože tím porušil vlastní pravidla (více v infografice) a nedbal doporučení úředníků návrh zamítnout. Zástupci výboru argumentují tím, že samotný nápad na přestřešení není špatný a že kvůli nedostatku času je třeba otevřít diskuzi již nyní. Už přitom nevysvětlují, proč tedy nepočkali na nový územní plán, který Praha bude muset mít od roku 2026.

Infografika: Postup podávání změn vs. změna v případě HN, Oleksandra Hontar

Infografika: Postup podávání změn vs. změna v případě HN, Oleksandra Hontar

Navíc, otevřít tuto debatu s partnerem, jako je Penta, považujeme za zahrávání si s ohněm. Nejen kvůli korupčním kauzám, které jsou s touto korporací spojeny na Slovensku, ale také kvůli netransparentním postupům v případě již zmíněné Masaryčky.

Jak staví Penta

Krátké připomenutí: firma začala podle Arniky stavět základovou desku ještě před tím, než měla platné stavební povolení. Z připomínkování v rámci územního řízení byly vyloučeny spolky, přestože podávaly připomínky v rámci EIA.  Stavební povolení, které se běžně vydává v horizontu měsíců až let, Penta získala od MČ Prahy 1 v rekordně krátkém čase, za 12 pracovních dní. A shodou okolností těsně před Vánoci.

Výška stavby, na jejíž nevhodnost upozorňovali opakovaně památkáři, byla sice během stavby snížena, ale dodatečně si firma prosadila navýšení o kavárnu, takže stavba překročila o metr hladinu, která je v územním plánu stanovena pro Pražskou památkovou rezervaci.

Kvůli stejné firmě tedy nyní výbor spěchá na pořizování změny. Diskuzi o budoucnosti území mohlo město ale vést už dávno, a ne se bez uvedení jasných podmínek na poslední chvíli snažit měnit stávající územní plán. Jak jsme již uvedli, bylo možné počkat na plán nový.

Co bude dál?

Území v okolí Hlavního nádraží a Severojižní magistrály je strategicky umístěné, obdobně důležitý prostor v takovém rozsahu ve vnitřní Praze není. Podmínky, které město nyní nastavilo a které se ještě snažila korigovat MČ Praha 2, nejsou zcela ideální: patří k nim příslib uspořádání architektonické soutěže na jednotlivé objekty a urbanistické soutěže. Dle dodatečného požadavku Prahy 2 má být součástí také územní studie.

Podstatné je, aby si město ujasnilo, jaké mají být koeficienty využití území, poměry zeleně či definici požadavků na občanskou vybavenost. Stejně tak je třeba řešit podíl bydlení a dopravu. Toto by mělo vzejít z pořizování územní studie či regulačního plánu, a to na základě diskuze se všemi zapojenými subjekty i odborníky. Studii navíc pořizuje město, které vypořádává připomínky veřejnosti.

Postup by mohl za určitých podmínek proběhnout i obráceně. Soutěž se totiž dá využít pro formulaci pravidel dalšího rozvoje území a může být tedy pro zpracování územní studie podkladem. Problém je, že v tuto chvíli není vůbec jasné, jakou roli bude mít město a veřejnost při formulaci zadání, a může se stát, že rozvoj bude probíhat pod taktovkou investora.

Koncepce zastřešení kolejiště Hlavního nádraží je součástí velkého plánu Penty a jejího spolumajitele Marka Dospivy. Korporace již vlastní nebo plánuje zastavět velkou část území od Muzea přes Hlavní nádraží až po Florenc. Většinu pozemků již vlastní, nebo je má jako v případě Hlavního nádraží podchyceny.

 

Území v centru Prahy ovládané společností Penta, zdroj: Google Maps/Oleksandra Hontar

Území v centru Prahy ovládané společností Penta, zdroj: Google Maps/Oleksandra Hontar

Zde je dle nás na místě se ptát, jestli je správné, aby jedna velká korporace, navíc s pochybnou minulostí, takto zásadně ovlivňovala podobu města. Nebo jestli má Penta rozhodovat o tom, co kde má stát na tak velkém území. Podle nás je naivní si myslet, že investor nebude postupovat stejně dravě a arogantně, jako tomu bylo v případě Masaryčky. Proto rozhodnutí Výboru považujeme za nešťastné.

Závěrem

Jak by tedy podle nás měla postupovat Praha dále? Když už tedy záměr na přestřešení Hlavního nádraží výborem prošel a pravděpodobně v brzké době projde i radou a zastupitelstvem, je třeba, aby měl magistrát co nejdříve vyjasněno, zda vůbec a případně jak území využít.

Spolupracovat by na tom měl s širokou skupinou odborníků na urbanismus, památkovou péči, krajinu, dopravu, bydlení a klimatická opatření. Zapojena by ale měla být i veřejnost.

Zásadní má být ohled na další rozvojové dopravní projekty, jako je Nové spojení II nebo humanizace magistrály. Při stávajících stavebních předpisech totiž v nových budovách budou muset vzniknout stovky parkovacích stání, které opět zvýší zátěž centra Prahy individuální automobilovou dopravou. Přesně to můžeme sledovat již dnes v souvislosti s dokončením Nové Masaryčky. A to nás ještě čeká celá dostavba území Florence až k patě Vítkova.

Líbí se vám, co v AutoMatu děláme a chcete podpořit rozvoj městské cyklistiky? Přidejte se k našim podporovatelům a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme. 

Nakrmte AutoMat

Nakrmte AutoMat

Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!

V dalším kroku budete přesměrováni na platební bránu.

V dalším kroku budete přesměrováni na platební bránu.

V dalším kroku uvidíte údaje potřebné k založení platby v bance.

měsíčně 1000,-

Děkujeme mnohokrát za Vaší podporu, moc si ji vážíme.

Prosíme, nastavte si platbu ve své bance podle následujících údajů, abychom poznali, že jde o podporu od Vás.

  • ve prospěch účtu: 2400063333/2010
  • částka: [amount]
  • variabilní symbol: [variable_symbol]
  • vybraná frekvence plateb: [freq]
Něco se nepovedlo
Zpět do formuláře