„Nejdřív život, pak prostor, poté budovy. Opačně to nikdy nefunguje.“ Jan Gehl
Lavička pro seniory, bezpečnější přechod, květinový záhon nebo třeba zklidnění dopravy a nahrazení parkování místem pro setkávání sousedů. To jsou příklady taktického urbanismu, který si můžete na vlastní kůži vyzkoušet v rámci sousedských slavností Zažít město jinak. Ty pořádá spolek AutoMat už po devatenácté na jeden den promění ulice, dvorky, náměstí i vnitrobloky na přátelštější místa pro život. A často jde o začátek dlouhodobějších sousedských iniciativ a komunitních aktivit vedoucích (s pomocí spolku AutoMat) ke změnám trvalého charakteru.
Taktický urbanismus však může mít mnoho podob: nemá jednotnou definici, která by jej zařazovala do širšího kontextu městského plánování. Podle The Street Plans Collaborative je pro něj charakteristické:
Příkladem mohou být stany používané ve městech k testování na koronavirus nebo časově omezené školní ulice. Jde o levná, snadno implementovatelná opatření poskytující krátkodobé řešení problému. V posledních letech (a pandemie to jen urychlila) došlo k posunu v městském plánování primárně zaměřeného na automobily a jeho pozornost se nyní více zaměřuje na člověka.
Pandemie odhalila, jak moc naše veřejné prostory nepočítají s delší přítomností člověka. Taktický urbanismus poskytuje rychlá řešení, často velmi inovativní a kreativní. Jejich potenciál může inspirovat k progresivnímu městskému plánování. Umožňuje participaci veřejnosti, která je jeho koncovým uživatelem. Obyvatelé mají poměrně snadno možnost fyzicky zažít alternativní využití prostoru.
Hybatelem změny jsou často sami (frustrovaní) občané, ale mohou to být i úřady či organizace. Dočasná opatření a instalace jsou také často zaváděna s úmyslem tlačit na trvalou změnu organizace veřejného prostoru. Projekty a prostředky taktického urbanismu mají různé rozměry, rozpočty i podporu. Přinášíme přehled některých ve světě běžných praktik.
Ale i proluky či zanedbané pozemky se dočasně promění s pomocí levného či darovaného materiálu a dobrovolnické práce. Vzniká tu posezení, prostor pro dětské hry, grilovací místa a zeleň.
Do klidných koutů ulice nebo naopak tam, kde lidem chybí možnost sednout si, umisťují lidé lavičky či židle, často vyrobené ze zbytkových materiálů a vytváří tak pohodlnější město i místo k setkávání. Specifickou podobou obvyklou v USA je doplňování židlí a laviček k nevybaveným zastávkám veřejné dopravy.
Tam, kde lidem chybí možnost bezpečně přejít silnici či křižovatku, vznikají guerrillové přechody či jejich náznaky. Ty mají za úkol upozornit radnici na nedostatky v infrastruktuře. Přechody mohou být zpracovány i umělecky, barevně nebo ve 3D.
Demontáž či strhávání zbytečných plotů, ohrad nebo zábradlí, které vytvářejí bariéry mezi komunitami a lidem více překážejí než slouží.
Zbytečně vydlážděná nevyužívaná místa se proměňují v zeleň, která absorbuje dešťovou vodu a zkrášluje okolí. Zeleň v omezené podobě lze zřídit i nad vozovkou, bez odstranění asfaltu či kostek.
Mají za úkol přilákat lidi do nevyužívaných veřejných prostor a zároveň představují příležitost pro malé podnikatele.
Kultivace míst, které legálně nemají obyvatelé právo užívat a o která se nikdo nestará nebo vysazování rostlin a stromů v nevyužitém veřejném prostoru. Nemusí jít jen o výsadbu okrasnou, může být i užitková.
Jejich smyslem je dočasně poskytnout bezpečný prostor pro chůzi, cyklistiku, skating a společenské aktivity a ukazovat, jak moc naše životy omezují auta. Anglický pojem Open Streets vychází z jihoamerického názvu Ciclovia, původem z Bogoty. Jednoduchým řešením je tzv. „modal filter”, kdy se ulice na vhodném místě zaslepí tak, aby byla prostupná jen pro bezmotorovou dopravu.
Akce, během které se parkoviště na jeden den promění v dočasný park.
Dočasné patia nebo terasy na parkovacích místech určené buď k posezení před kavárnou, nebo jen tak pro kolemjdoucí. Objevují se nejčastěji na místech, kde jsou chodníky příliš úzké a není na nich dostatek místa pro venkovní sezení. Kde jsou podmínky pro legální zřízení parkletů zvlášť omezující, lze je vytvořit i s pomocí speciálně upraveného zaparkovaného vozidla.
Dočasné maloobchody, které vznikají v dočasně prázdných prostorách (k pronájmu či před plánovanou rekonstrukcí).
Většinou vznikají umisťováním květináčů, truhlíků s květinami či jiných fyzických bariér na okraj cyklopruhu pro zajištění většího pocitu bezpečí. Někdy i v místech, kde původně žádný vyhrazený cyklopruh není.
Mezi neoficiální guerillová cykloopatření patří zejména zřizování neformálních nájezdů na vysoké obruby, zpevňování a vyrovnávání pěšin, aby byly lépe sjízdné, případně neformální výstražné čáry a symboly v cyklostezce nebo dokonce i neoficiální lávky přes malé potoky. V Praze byly v minulosti takové guerilly často jediným způsobem, jak si cyklisté pomohli tam, kde město nepomohlo (viz článek na Městem na kole z roku 2011).
Guerillové akce jsou většinou zákonem považovány za nelegální, tak pokud byste se chtěli inspirovat, berte v potaz platný právní řád. Zejména zásahy nahrazující nebo napodobující dopravní značení mohou být přísně postihovány. Na druhou stranu, na spoustě věcí je možné se domluvit. Na sousedských slavnostech Zažít město jinak budete mít v září možnost si již 19. rokem legálně vyzkoušet, jak taková dočasná transformace veřejného prostoru vypadá v praxi.
Poslechněte si také záznam přednášky newyorského odborníka na taktický urbanismus Mikea Lydona z konference Pěšky městem 2023.
Líbí se vám, co v AutoMatu děláme? Podpořte naši práci a nakrmte AutoMat jakoukoliv částkou. Děkujeme.
v Kavárně na Boršově od 18 h
Otevíráme registrace do Květnové výzvy 2025 za nejvýhodnější startovné
Přijměte naši „hlavní" výzvu a zkuste do jeden měsíc do práce na vlastní pohon
Nakrmte AutoMat
Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!