Studie ukázala: Pražský vzduch láme lidem chromozomy, což zvyšuje riziko rakoviny

Několik desítek lidí bylo v únoru a červnu předloňského roku vybaveno odběrovými sondami na vzorky reálně vdechovaného pražského vzduchu. „V rámci projektu byli sondami vybaveni strážníci i lidé různých jiných profesí,“popsal koordinátor výzkumu Radim Šrám z Laboratoře genetické ekotoxikologie Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR.

Právě rozdíl mezi lidmi, kteří pracují v ulicích, a těmi, již jsou většinu dne v uzavřených místnostech, je podle výsledků studie znatelný. „Odběry krve strážníků prokázaly hrubé poškození DNA, jež je uvzorku ostatní populace nižší,“popsal Zdeněk Šmerhovský z téhož ústavu, který se v rámci výzkumu podílel na vyhodnocování zdravotních rizik.

Poškozené chromozomy přitom s sebou nesou riziko onemocnění rakovinou. U lidí, kteří se pohybují na čerstvém pražském vzduchu, je podle studie výrazně vyšší než utěch, kteří pracují uvnitř budov. „Samozřejmě, že například jízdou na kole v městském provozu se do organismu dostane ještě více škodlivin,“doplnil Šmerhovský.

Ačkoliv vědci doufají, že tak prokazatelné výsledky přesvědčí zodpovědné k nějakým činům, jejich varování zřejmě nepadne na úrodnou půdu. Pražský hlavní hygienik Vladimír Polanecký na náš dotaz sdělil, že ho výsledky studie příliš nezajímají. „Dodnes jsem konkrétní výsledky neviděl a neznám ani validitu závěrů,“konstatoval. „Aberace (poškození) chromozomů není nemoc,“dodal důvod svého nezájmu Polanecký.

Poškození chromozomů ale vědci odmítají brát na lehkou váhu. „Neznamenají sice, že každý onemocní, ale riziko onemocnění se zvyšuje,“vysvětlil Šrám. Podle jeho kolegy Šmerhovského se ale změny v DNA i poruchy chromozomů znatelně projeví až za delší dobu. „Výsledky projektu dokazují, že dlouhodobé vystavení znečištěnému městskému ovzduší ovlivňuje také genetický materiál a reprodukční funkce,“doplnil Šrám. To také znamená, že může ohrozit i vývoj dosud nenarozených dětí.

Podle vědců způsobují poškození chromozomů, a tedy i DNA, chemické sloučeniny označované jako PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky). „Ty vznikají zejména při spalování uhlí, nafty, benzinu, ale také dalších látek,“vysvětlil Šmerhovský. Vdechováním těchto karcinogenních látek se pak člověk vystavuje zvýšenému riziku onemocnění rakovinou.

Pro ty, kteří věří, že dále od centra je vzduch přece jen lepší, mají vědci smutnou zprávu. „Jde o velmi malé částice, které se váží na prach, a tím se rozptylují na velké plochy,“přiblížil Šrám. Podle něj jsou těmto látkám vystaveni téměř stejnoměrně lidé v celém městě i jeho okolí. Tedy i v satelitních městečcích, kam mnozí odešli právě za lepším vzduchem. Za tři roky, co se v Praze hladina PAU měří u Strahovského tunelu a v Libuši, se jednoznačně prokázalo, že mezi oběma místy je jen minimální rozdíl. Na obou stanicích se však ještě zvyšuje jejich koncentrace v zimě a při inverzích.

Pražané však v celé té mizérii přece jen mají šanci, jak svoji situaci zlepšit. Dýchat přestat nelze a ani stěhování daleko od Prahy pro drtivou většinu nepřichází v úvahu. Něco však ovlivnit jde. „Tak samozřejmě je důležité nekouřit, snažit se o co nejzdravější životosprávu a zdravý životní styl,“poradil Šmerhovský. Což ovšem bohužel neznamená jít si kamkoliv zaběhat či zajezdit na kole, protože pak člověk vdechuje hlouběji a více rakovinných látek.

„U zkoumaných osob, které měly v krvi vyšší hladinu vitamínu C, jsme pozorovali také menší poškození DNA i méně chromozomových poruch,“upozornil Šrám na překvapivý efekt tohoto vitamínu. Podle obou vědců jsou ale stále hlavní faktory jednotlivci bohužel neovlivnitelné. „Politici by si na základě tohoto výzkumu měli uvědomit, že je třeba co nejrychleji vytvořit obchvat kolem Prahy a dostat z města co největší část dopravy,“ uzavřel Šmerhovský.