„Otrokovice jsou specifické tím, že tu mnohem více lidí pracuje, než bydlí,“ říká Hana Večerková. A už proto je pro ni problematika dopravy zcela zásadní. „U nás je spousta lidí, kteří jezdí denně do práce na kole, v zimě, v létě. I před budovou úřadu najdete i dnes zaparkovaná kola,“ pokračuje tisková mluvčí Otrokovic Lenka Vaculová. Od jara příštího roku budou moci obyvatelé využívat také první městskou cyklomyčku, plánují se další úseky cyklostezek ve městě i v okolí, a to často i přes složité majetkové poměry. Kvůli rozsahu stavebních prací při stavbě nové dálnice bude ale minimálně příští dva roky uzavřena páteřní cyklostezka z Napajedel do Otrokovic.
„A za to nás lidi nepochválí, i když vědí, že my za to nemůžeme,“ říká Renáta Krystyníková, otrokovická cyklokoordinátorka a vedoucí městského Odboru dopravně-správního. A žádná objízdná cyklotrasa není bohužel reálná. „Dálnice je prostě prioritou. O fatálních dopadech stavby na dopravu z Napajedel do Otrokovic a nalezení schůdné alternativy jsme vedli složitá jednání, která ale nepřinesla dobrá řešení pro cyklodopravu ani dopravu automobilovou. Přitom právě tento tah využívá přes 2 000 cyklistů a cyklistek denně,“ krčí rameny starostka. Ale dodává, že na rozdíl jiných měst mají Otrokovice alespoň vidinu, že stavební ruch a s ním spojený dopravní chaos jsou pouze dočasné.
Už s ohledem na to, že možnost dopravovat se na kole se pro velkou část lidí dojíždějících do města za prací se stavbou de fakto uzavře, musí zastupitelstvo řešit také parkování. „Přestože město podporuje cyklistiku, jak jen to jde, od roku 2018 přibylo ve správním obvodu Otrokovic přes 8 000 nových vozidel. V samotných Otrokovicích je evidováno přibližně 12.300 vozidel všech druhů. V přepočtu na počet obyvatel a možnosti území je toto číslo alarmující a horší o to, že se každým rokem zvyšuje. A na to musíme reagovat zvyšováním počtu parkovacích míst a také to postupně děláme. Tam, kde to jde,“ říká Vaculová. „Nový stavební zákon nám také přikazuje myslet na elektromobily a budovat pro ně dobíjecí stanice, nicméně rozpočet máme pořád jenom jeden,“ doplňuje Večerková. Pokud jde o parkovací politiku, inspirují se zkušenostmi z jiných měst. „A ta všude zavádí modré zóny,“ naznačuje současné trendy.
Hana Večerková upozorňuje také na to, že připojit se k VIZI 0 (iniciativa, jejímž cílem je zvyšovat bezpečnost silničního provozu natolik, aby nedocházelo k žádným smrtelným a těžkým nehodám) či sestavit Plán městské udržitelné mobility, je to nejmenší. „Realizace těchto plánů je ovšem velmi nákladná i administrativně složitá, např. kvůli majetkovým poměrům u pozemků a časově náročná. Fyzicky budovat zvýšené křižovatky, zavádět zóny 30 apod. stojí spoustu peněz,“ vysvětluje. Zdarma není ani provoz MHD, údržba zeleně a komunikací. Město musí se svým rozpočtem pokrýt všechno. „Jsme součástí projektu Zapojení veřejnosti do vedení obce, vyměňujeme si zkušenosti se zastupiteli z jiných měst a učíme se co nejefektivnější komunikaci s občany,“ říká paní starostka.
„Změny za účelem zvýšení bezpečnosti často nepřijímají s nadšením ani sami obyvatelé a jejich realizace tak, aby byly splněny všechny zákonné povinnosti, není nic jednoduchého,“ pokračuje Krystyníková. Rodiče malých děti ale zpravidla zóny 30 vítají. Také zaměstnavatelé z města a okolí podporují udržitelnou dopravu z práce a do práce a město s nimi aktivně spolupracuje. O realizaci plánovaných projektů mohou obyvatelé a obyvatelky také hlasovat, popř. zlepšení veřejného prostoru i sami iniciovat. „Chtěli bychom v ideálním případě dosáhnout toho, že by naši obyvatelé nemuseli za rekreací nikam cestovat a pěkný den s rodinou a přáteli by trávili tady u nás ve městě. Musí ale vědět, co všechno jim město nabízí,“ uzavírá paní starostka.
Foto: Jana Vybíralová
Nakrmte AutoMat
Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!