AutoMat zkoumal chování cyklistů*ek Praze. Navrhuje přes 80 zlepšení infrastruktury

Jak vnímají a využívají různé typy dopravních řešení cyklisté a cyklistky v Praze? Na to se zaměřila série průzkumů, které provedl tým Laboratoře udržitelného urbanismu spolku AutoMatu  v roce 2023. Tři skupinové rozhovory a padesát hodin pozorování nabízí unikátní vhled do detailu dopravního chování různých typů cyklistů*ek. Z pozorování v deseti lokalitách jsme pak formulovali přes 80 doporučení na změny: Od drobných úprav přes návrhy na přestavbu až po obecná doporučení platná i pro jiná místa.

Výzkum od dubna do října

Na základě míst vytipovaných cyklisty*kami v dubnovém dotazovacím průzkumu (psali jsme o něm zde), jsme vybrali deset lokalit. V každé z nich jsme po pět hodin sledovali a zaznamenávali to, jak si zde cyklisté*ky poradí s problémovými místy, nekvalitní infrastrukturou, ale i jak používají první pražský oddělený cyklopás na Smetanově nábřeží. Méně frekventovanou Křižíkovu jsme vybrali kvůli poměrně vysoké statistice nehodovosti, nábřeží Kapitána Jaroše jsme pak pozorovali také kvůli jízdnímu pruhu nekomfortní šířky 3,75 m s ochranným cyklopruhem.

Tři nejvýznamnější místa – Smetanovo nábřeží, Klárov a magistrálu na Praze 2 jsme zkoumali podrobněji ve skupinových rozhovorech. Ty nám nabídly různé pohledy lidí, kteří těmito místy na kole jezdí a s tamní infrastrukturou se pravidelně potýkají. Skupinové rozhovory proběhly v červnu 2023, pozorování jsme prováděli v červnu, září a říjnu.

Zjištění z průzkumu

Focus groups i pozorování nám potvrdilo velkou různorodost chování cyklistů*ek, zejména v prostředí bez atraktivní infrastruktury. Jakkoliv se cyklisté často chovají na první pohled zvláštně či dokonce nebezpečně, zpravidla při jízdě neohrožují sebe ani ostatní.

Hlavní závěry výzkumu jsou následující:

• Potvrzuje se naprostá nevhodnost zastávkových mysů tam, kde současně jezdí hodně aut a cyklisté*ky se do nich musí řadit. Část z nich proto volí jízdu po chodníku a ty, kteří zůstávají ve vozovce, často v zúženém prostoru ohrožuje nebezpečné předjíždění.
• Také se potvrzuje skutečnost, že kvalitní infrastruktura minimalizuje problémové chování. Cyklostezka nebo cyklopruh musí ale vést souvisle, musí být srozumitelné a cyklistům opravdu pomáhat. Není-li legální řešení současně praktické, budou ho cyklisté*ky ignorovat. To se ukazuje například na výjezdu z náplavky u Mánesa, kde až několikaminutové čekání na semaforu drtivá většina prostě míjí, a na nábřeží jede přes přechod, kde zelená padá častěji. Nebo prostě popojede kus po chodníku a do vozovky vjíždí až mimo křižovatku.
• Jízdu po chodníku jsme viděli běžně, respondenti se k ní přiznávají, současně se ale hájí snahou o ohleduplnost vůči chodcům. Vedení kola je na chodnících přibližně stejně vzácné jako agresivní jízda, běžně se po chodníku jezdí spořádaně se snahou chodcům se maximálně vyhýbat. Těsné průjezdy v menších rychlostech ale výjimkou nejsou. Hrubá dlažba část cyklistů*ek k jízdě po chodníku nepochybně vede, zcela očividné je to u elektrokoloběžek s malými koly.
• Zvláštním zjištěním je, že i na pohled riskantní jízda, třeba skrz křižovatku nedovolující snadné odbočení, může být fakticky zcela bezpečná. Při hlubším studiu se totiž ukazuje, že cyklista*ka si  svůj průjezd jistí tak, že ke kolizi s jiným vozidlem téměř dojít nemůže. Nelze si to ovšem plést s bezohlednou jízdou, která se také vyskytuje.
• Dalším zjištěním byla identifikace řady problémů nejen pro cyklisty*ky, ale také pro chodce*kyně. Na mnoha pozorovaných místech chybí přechody, obrubníky jsou bariérové, chodci si musí zacházet nebo je obtěžuje nadměrný provoz aut v rezidenční čtvrti.

Návrhy předáváme zodpovědným orgánům

Z průzkumů v jednotlivých místech vyplynula řada nedostatků stávající infrastruktury, pokud jde o zajištění bezpečných, komfortních a důstojných podmínek pro jízdu na kole. Zastávkové mysy, chybějící cyklopruhy, nelogické vazby, nevhodné povrchy – to vše jsou problémy, které je třeba řešit.

K desítce lokalit jsme zpracovali celkem 87 návrhů na změny. Někde doporučujeme drobnou úpravu dopravního značení, jinde pomůže jedině kompletní přestavba celé křižovatky či náměstí. Podněty nyní předáváme městským částem, především Praze 1, 2, 6 a 8, a též magistrátu hlavního města a budeme o nich dále jednat.

Kromě konkrétních návrhů také formulujeme doporučení pro projektování dalších jednosměrných (dánských) cyklopásů, pokud jde o vhodné šířky, znemožnění vjezdu parkujících vozidel či větší zdůraznění průjezdu křižovatkami.

Některé otázky naše pozorování nerozřešila, například vhodnost či nevhodnost ochranných cyklopruhů v jízdních pruzích šířky 3,7–⁠4 metry. Tedy pokud za rozluštění této záhady nepovažujeme prostou skutečnost, že takový pruh ohraničený zleva obrubníkem by v ulicích neměl vůbec vznikat. I zde je ale prostor více si vyjasnit interakce mezi cyklisty a řidiči v kolizních místech, a proto plánujeme v pozorováních pokračovat i v roce 2024.

Výzkum finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Cyklisté úřadům na základě dat.

Odkazy

Sociologický výzkum chování cyklistů ve vybraných lokalitách v centru Prahy (1) Analýza
Sociologický výzkum chování cyklistů ve vybraných lokalitách v centru Prahy (2) Návrhy opatření
Výzkumná zpráva z dotazovacího průzkumu 

Podpořte prosím systematickou a nezávislou činnost našeho spolku a Nakrmte AutoMat.