K novému územnímu plánu Prahy se sešlo ve druhé vlně zhruba pět tisíc připomínek. AutoMat jich loni podával 95, díky podpisům veřejnosti se navíc jednalo o námitky, kterými se na rozdíl od připomínek pořizovatel plánu musí zabývat podrobněji.
Podle našich informací by mělo dojít začátkem příštího roku k dalšímu veřejnému projednání. Už nyní je jasné, že původní předpoklady, od kdy by mohl nový územní plán platit, se dodržet nepodaří.
Navíc magistrát musí stále vypořádávat obrovské množství návrhů na změnu stávajícího územního plánu, protože developeři ho jimi před očekávaným koncem platnosti doslova zaplavili. To podle naší Laboratoře udržitelného urbanismu může vést k nekoncepčnímu rozvoji města, protože každá změna bude mít vliv na město jako celek, ať už v oblasti dopravní, technické nebo ekologické infrastruktury. Odstrašujícím příkladem začíná být v tomto směru území Vysočan, které prochází od 90. let rozsáhlou výstavbou především v plochách bývalých průmyslových podniků.
I proto jsme podali připomínku k projektu vznikajícího polyfunkčního objektu Victoria vedle již stojícího rekordně vysokého domu, rezidence Eliška. Stejně jako IPR si myslíme, že je zde třeba vytvořit územní studii, která bude řešit širší území jako celek z hlediska urbanismu, dopravy a životního prostředí. „Přistupuje-li se ke změnám v transformačních územích jednotlivě a nesystematicky, posuzuje se dopad změny pouze na jeho nejbližší okolí, vyhodnocení vlivu na životní prostředí (EIA) není požadováno vůbec. To je problematické z hlediska udržitelného rozvoje města jako celku,“ vysvětlují autoři připomínky Daniel Bečvář a Zuzana Poláková.
V územích, kde se už při vzniku současného územního plánu předpokládaly velké změny využití, využíval současně platný územní plán instituce Velkých rozvojových území (VRÚ). Pro ta platila stavební uzávěra do té doby, než bude zpracován komplexní podklad pro stanovení regulativů v celém území.
Velkým rozvojovým územím je dodnes například oblast bývalého nádraží Bubny-Zátory, která v současnosti čeká na schválení změny územního plánu na základě rozsáhle projednávané studie. Pro Nákladové nádraží Žižkov byla z důvodu obavy z nekoordinovaného rozvoje lokality stanovena stavební uzávěra v roce 2006. S příchodem nového stavebního zákona nicméně platnost stavebních uzávěr pro tyto účely vypršela a městu tak nezbývá nic jiného, než se s vlastníky pozemků dohodnout napřímo formou vlastních urbanistických studií, podobně jako právě na Žižkově nebo nyní v případě Sedlce a Suchdola.
Studie, která se ztratila
Regulativy ve VRÚ, které pokrývalo velkou část pražských Vysočan, byly na základě nyní nedohledatelné urbanistické studie stanoveny už v roce 2005. Od té doby bylo ve Vysočanech schváleno 25 změn a úprav, z nichž 9 se týkalo právě tohoto území. Dalších 8 se aktuálně projednává. Je tedy zřejmé, že město nerespektuje 20 let starý urbanistický návrh a k živelné transformaci dochází i na dalších pozemcích, které součástí území VRÚ vůbec nebyly.
Průmyslová oblast ve Vysočanech se svým rozsahem řadí, respektive řadila v Praze mezi největší. Považujeme za chybu, že se město vzdává příležitosti transformovat taková území komplexně s ohledem na problémy a výzvy, se kterými se v současnosti v souvislosti s klimatickou krizí potýká.
Celé znění připomínky naleznete ZDE.
Líbí se vám co v AutoMatu děláme? Podpořte nás, udržitelnou mobilitu a městskou cyklistiku v Česku jakoukoliv částkou a nakrmte AutoMat. Díky!
Nakrmte AutoMat
Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!