Počkejte si 44 let: Magistrát představil časový výhled dopravních staveb

Loni sliboval Bohuslav Svoboda coby kandidát na primátora jménem celé koalice Spolu, že co nejdříve dokončí Městský i Pražský okruh nebo že postaví 9 železničních tunelů pro metro S. Až 14. září 2023 magistrát informoval o finanční situaci v oblasti rozvoje dopravy. Klíčové dopravní stavby mají stát Prahu celkem 268 miliard. Z toho vyplývá, že ty plánované není reálné ufinancovat v rozumném časovém horizontu. U většiny z nich není možné ani stanovit termín zahájení, natož dokončení.

Dopravní stavby, které Praha označuje za strategické, se za stávajících okolností budou stavět dalších 44 let. Na Městský okruh nejsou peníze vůbec. Argumenty, které podmiňují zklidňování dopravy (naposledy v rámci debaty o zpoplatnění vjezdu do centra) dokončením okruhu – tedy teorie tzv. ažbudeokruhismu – tak nabývají v tomto světle absurdních rozměrů. Například zklidnění dopravy v centru hlavního města by se v rámci tohoto přístupu odsunulo na neurčito. Posuďte sami.

Okruh se odkládá?

Materiál předkládá přehled uvažovaných nákladů a doby dokončení u většiny zásadních dopravních záměrů v Praze. Sestavili jsme z něj jednoduchou tabulku, která vám poslouží k posouzení vážnosti situace i primátorova předvolebního slibu.

Další schválené dopravně významné stavby v přehledu chybí úplně (např. Terminál Smíchov za 2,16 mld.).

Běžné výdaje na dopravu činí v současnosti zhruba 25 miliard korun ročně, investiční výdaje dosahují v souvislosti s výstavbou metra D téměř 9 miliard. Zpráva ovšem varuje před budoucím poklesem investičních výdajů vlivem rostoucích běžných výdajů PID a údržby komunikací. Už jen zahájená stavba metra D by spotřebovala v následujících letech prakticky veškeré dostupné investiční prostředky, pokud by město nezískalo plánovaný úvěr. Přitom ani náklady na údržbu silnic nejsou dostatečné, současné tempo údržby stále nestačí ani na zpomalení stárnutí silniční sítě.

Délka realizace všech klíčových záměrů při dostupných kapitálových výdajích 6 mld. Kč/rok by tak dle materiálu byla 44 let.

Pochybnosti o souladu s Plánem udržitelné mobility

Většina velkých staveb v seznamu je součástí Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí, takzvaným P+. Ten je platným strategickým dokumentem pro rozvoj dopravy v Praze a okolí.

Nyní zveřejněná zpráva pro zastupitele uvádí, že poměr přínosů a finančních nákladů některých opatření je diskutabilní. Jakkoliv například P+R budou mít jisté pozitivní dopady na klima a kvalitu ovzduší, z hlediska dělby přepravní práce je jejich přínos velmi malý, na rozdíl od nákladově srovnatelných staveb tramvajových tratí, kde jenom trať do Suchdola bezemisně obslouží sedmitisícové sídlo, jeho okolí a univerzitu s 20 tisíci studenty.

U staveb Městského okruhu, Radlické radiály a Vestecké spojky pak zpráva konstatuje, že kvůli riziku zvýšení celkové intenzity IAD a celkové finanční náročnosti je nutné budoucí posouzení celkových společenských přínosů/nákladů stavby. Další záměry, například Hloubětínský tunel, nejsou zatím co do souladu s Plánem udržitelné mobility posouzeny.

Zpráva upozorňuje také na riziko negativních dopravních dopadů radiálních silničních staveb vlivem dopravní indukce, jmenovitě u Radlické radiály, která má být přitom velmi nákladná (14 miliard Kč).

Pod okruhem jako řešením všech pražských dopravních problémů se lidově řečeno kýve židle

 Zvolí město priority, nebo „priority”?

Materiál byl zastupitelům a zastupitelkám předložen jen k informaci, tedy bez možnosti diskuse, která by jistě byla zajímavá – a také bez hlasování.

Z předložené analýzy vyplývá, že je na čase hledat pro zlepšení dopravy v Praze jiná řešení než neufinancovatelný Městský okruh. Město bude ale muset škrtat i v dalších dopravních záměrech, nebo se snažit navýšit příjmy dopravních kapitol vyšším výběrem z jízdného a parkovného. 

Je otázka, jak bude postupovat rada, ve které se nepochybně liší postoj Pirátů s gescí dopravy a ODS držící finance. Že to ale mohou být právě finance, které v tomto případě rozhodnou, naznačuje již současné dění. Začátkem roku došlo k výraznému seškrtání prostředků na cyklodopravu s vágním slibem „dorovnání” na připravené stavby. Že k tomuto dorovnání ze strany radního Kováříka nedošlo, ovšem příliš nepřekvapilo. Před několika dny tak bylo odloženo zahájení stavby cyklostezky A 7 Labuť–Kačerov a rekonstrukce trasy A 2 v úseku čerpací stanice MOL–Jeremenkova. A  to i přes to, že pro ně již byla již vydána stavební povolení, vysoutěženi zhotovitelé a stavba měla začít v nejbližších týdnech.

Záměry se zatím odkládají na příští rok. Znalým ale nemůže nezaznít v uších ozvěna roku 2012, kdy byly cyklo záměry šmahem zrušeny včetně další projektové přípravy, což byla rána, ze které se rozvoj cyklistické infrastruktury v Praze vzpamatovával další dvě volební období.

Konec ažbudeokruhismu nebo dopravního rozvoje města?

Sledujme tedy pozorně další vývoj debaty o dopravních financích. Na stole se nepochybně objeví témata jako zdražení jízdného pro veřejnou dopravu, ještě větší omezení realizace „drobných” opatření ve prospěch chodců a cyklistů, nebo stopnutí přípravy uvažovaných tramvajových tratí.

Troufne si ale pražská rada odhodit zdánlivě neprůstřelný pláštík ažbudeokruhismu, který nosí před svými voliči? Dojde na přiznání, že okruh opravdu, ale opravdu jen tak nebude? A že nezbývá než směřovat městské investice tak, aby se Pražané a návštěvníci hlavního města po městě pohybovali v co největší míře jinak než autem? Odpovědí nám bude nepochybně již aktuálně připravovaný rozpočet na rok 2024, který má pod taktovkou radní Kovářík z ODS.

Líbí se vám co v AutoMatu děláme? Podpořte nás, udržitelnou mobilitu a městskou cyklistiku v Česku jakoukoliv částkou a nakrmte AutoMat. Díky!

Mohlo by vás také zajímat

S uzavírkou Malé Strany hrozí na Smetanově nábřeží kolaps tramvají. AutoMat navrhuje: Autem jen pro rezidenty (19. 1. 2023)

Blanka 2 má dokumentaci k územnímu rozhodnutí. Pro „razítko” ale musí Praha zavést mýto (15. 3. 2022)

Miliony kilogramů CO2 ročně: Spočítali jsme klimatické dopady Blanky a Městského okruhu (21. 12. 2021)