Zájmy lidí se sníženou schopností pohybu a orientace se často stávají beranidlem zdravých proti jakékoliv změně dopravní infrastruktury. S každou zprávou o nové cyklostezce se v novozélandských médiích vyrojí desítky komentářů plačících nad rušením parkovacích míst. A co vozíčkáři? Kde budou, chudáci, parkovat?
Je to k vzteku vidět lidi zaklínat se jménem zdravotně postižených, když se ve skutečnosti pouze snaží chránit parkoviště pro sebe sama. Kde jsou tito lidé, když je čas bojovat za stavební zákon, který stanovuje povinnost instalovat dostupné konstrukční prvky jako jsou výtahy, rampy, a dostatečně široké dveře? Nebo, proč se ty samé tváře a jména objevují, aby se postavily proti iniciativám sociálního bydlení ve svých čtvrtích, které by ubytovaly zdravotně postižené?
Trpím poruchou pojivové tkáně, což znamená, že často potřebuji používat pomůcky pro pohyb, včetně invalidního vozíku a chodítka. Jezdím na kole místním parkem ve dnech, kdy nemohu stát nebo chodit bez pomoci, ale chci být v přírodě – snížení tlaku na boky znamená, že mě kolo dopraví mnohem dál, než to dokážou samotné nohy. Mám povolení pro mobilní parkování, ale je mnoho dní, kdy nemohu řídit kvůli extrémní mozkové mlze nebo lékům proti bolesti. Jsem velmi, velmi nadšená z toho, jak cyklistická infrastruktura zlepšuje můj život i životy mých tří dětí, zvláště ve dnech, kdy se mi špatně hýbe. Povím vám, jak přesně.
Šok. Hrůza. Osoby se zdravotním postižením opouštějí dům. Na kolech. Ano, lidé s tělesným postižením používají kola, tříkolky, lehokola a handbiky. Průzkum společnosti Transport of London zjistil, že 70 % hendikepovaných žijících v Londýně uvádí, že jsou schopni jezdit na kole.
Díky nim se můžeme dopravit dále nejen po městě, ale do přírody. Dosahujeme tak svobody, kterou bychom jinak neměli.
I tito lidé se potřebují bezpečně a nezávisle přepravovat, a přestože mnoho lidí s postižením je závislých na autě, je také pravda, že mnozí z nás by rádi pravidelně využívali cyklostezky, kdyby je měli k dispozici.
I lidé s handicapem chtějí a potřebují cestovat
To usnadňuje zdravotně postiženým a chronicky nemocným lidem, kteří využívají auta (a také záchrannou službu), aby se dostali tam, kam potřebují.
Co? Úplně slyším, jak neinformovaná část společnosti křičí. Postižení mají práci? Mimo domov? Ano. V Cambridge ve Velké Británii dokonce zlepšení cyklistické infrastruktury zvýšilo podíl všech cest vykonaných osobami s postižením na kole na 26 %.
Více možností, jak se přepravit, pomáhá odstraňovat bariéry našeho zaměstnávání a rozšiřuje naše profesní příležitosti.
Většina problémů, které lidem se zdravotním postižením ztěžují rodičovství, jsou právě tyto rychlé odsudky a strukturální překážky, jako je nedostatek inkluzivní infrastruktury. Absence dostupných a bezpečných cyklostezek je pro mé děti i pro mě překážkou na cestě do školy, na kroužky, k lékaři, na nákup a za přáteli ve dnech, kdy nemohu řídit. Bariérové ulice a neochota je měnit značně ztěžují zdravotně postiženým lidem rodičovství. A pak nás lidé soudí.
Líbí se vám co v AutoMatu děláme? Podpořte nás, udržitelnou mobilitu a městskou cyklistiku v Česku jakoukoliv částkou a nakrmte AutoMat. Díky!
Mohlo by vás také zajímat
Zklidňování dopravy: Školní ulice v Praze (6. 6. 2023)
10 znaků kvalitního veřejného prostoru (3. 3. 2023)
Car free: Jak se evropská města vrací ke své ztracené diverzitě (20. 2. 2023)
Nakrmte AutoMat
Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!