Podali jsme připomínky proti návrhu změny Regulačního plánu Anenské čtvrti

Regulační plány jsou opatření v zahraničí běžná a jejich cílem a smyslem je ochrana veřejných zájmů a urbanistických hodnot daného území. V Praze platí jediný: pro Anenskou čtvrť. Návrh jeho změny chce zastavět proluku v ulici Na Perštýně, kde má být ale zeleň. Ve vnitřním městě je to totiž klíčové pro zmírnění efektu tzv. tepelného ostrova. To, že se někdo rozhodne v regulovaném území něco postavit navzdory zájmům obyvatel, je podle nás pro změnu Regulačního plánu málo. Proto jsme proti změně podaly připomínku na Magistrát hlavního města Prahy. Jejich plné znění publikujeme níže.

Připomínky
k návrhu změny k návrhu změny č. 1 Regulačního plánu Anenská, který byl jako Územní plán zóny Anenská vyhlášen obecně závaznou vyhláškou ZHMP č. 6/2002 Sb. hl. m. Prahy ze dne 25. 4. 2002 s nabytím účinnosti 1. 6. 2002

Magistrát hlavního města Prahy, Odbor územního rozvoje, jako pořizovatel zveřejnil v souladu s § 73 odst. 1 a 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), veřejnou vyhláškou oznámení o zahájení řízení o vydání změny regulačního plánu.

Návrh změny regulačního plánu zkráceným postupem podle § 72 a § 73 Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. byl schválen usnesením č. 36/27 ze dne 28. 4. 2022.

Pořizovatel současně poučil o možnosti uplatnit k návrhu projednávaných změn regulačního plánu stanoviska, připomínky a námitky, a to nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání, tj. do 14. 12. 2022 včetně.

K záměru změny proto předkládáme připomínky, následující za podpisem.

V Praze dne 14. 12. 2022

Za spolek AutoMat

Mgr. Martin Šotola

Výkonný ředitel

Úvod:

Nesouhlasíme s navrhovanou změnou Územního plánu Zóny Anenská (dále RP Anenská). Námi vnímané problémy popisujeme níže jakožto jednotlivé připomínky, které by měly být vypořádány jednotlivě.

Regulační plán Anenské čtvrti je platný 20 let a v Průvodní zprávě (Kniha 1) uvádí stav životního prostředí jako “nedobrý”. Především se jedná o velmi hustě zastavěnou oblast Starého Města. Z toho plynou prostorově stísněné prostorové poměry. (…) V řešeném území prakticky neexistují plochy zeleně. (Str. 74)

Po dvaceti letech platnosti RP Anenská se nacházíme v období výzev spojených se změnou klimatu, kdy husté “kamenné” město tohoto typu bez dostatečného zastoupení modrozelené infrastruktury vytváří a posiluje efekt tepelného ostrova. “Je však nezbytné klást velký důraz na výsadbu stromů v intravilánu města, kde je potřeba eliminovat efekt tepelného ostrova města nejdůležitější.”  (Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030, Str. 12) Dalším problémem, který byl definován už při vzniku Regulačního plánu a sužuje centrum Prahy dodnes je nadměrná zátěž individuální automobilovou dopravou.

Bez důsledného omezení vjezdu automobilové dopravy do ulic Anenské čtvrti není možné zvyšovat (zejména na úkor zeleně!) množství HPP, které vyvolávají zvýšení nároků na obsluhu nejen automobilovou dopravou.

Připomínka 1: Odůvodnění změny RP Anenská nepovažujeme za relevantní vzhledem k převažujícím veřejným zájmům, které by měly orgány územního plánování chránit.

Odůvodnění: 

Cit. z Odůvodnění předmětné změny č. 1.:  “Důvodem této změny je rekonstrukce stávajícího objektu a přístavba novostavby v proluce, ve kterých budou situovány bytové jednotky a jednotky pro krátkodobé ubytování.”

Prostý záměr investora není relevantním důvodem pro změnu územně plánovací dokumentace, která je společenským konsensem, chránícím veřejné zájmy. Zejména, pokud je dopad na změnu RP s veřejnými zájmy v rozporu. Změna není odůvodněna veřejným zájmem a naopak se s ním dostává do rozporu.

Regulační plán Anenská chrání především veřejný zájem památkové ochrany nejen ochranou samotné fyzické struktury, ale také minimalizací dopadů nadměrné intenzity využití území a nevhodných záměrů, které ovlivní život v cenných veřejných prostranstvích. Navržená změna a její odůvodnění je ve vážném rozporu s veřejným zájmem z hlediska ochrany (mikro)klimatu a udržitelné mobility, jelikož ruší “plochu zeleně” proluky bez náhrady a navyšuje kapacitu využití území.

Tyto veřejné zájmy a priority jsou kromě platného územního a regulačního plánu stanoveny v platných strategických dokumentech, schválených hl. m. Prahou, mj.:

Klimatický plán hl. m. Prahy

Strategie rozvoje bydlení v hl. m. Praze

Plán udržitelné mobility Prahy a okolí

Připomínka 2: Nesouhlasíme s redukcí počtu stromů v území a žádáme celkový počet (stávající + navržené stromy) na předmětných pozemcích (312/1; 317/1, 317/2) v RP zachovat, resp. dle stávajícího stavu nahradit dnes již odstraněné “stávající” stromy “navrženými” v odpovídajícím počtu.

Odůvodnění: Ve stávajícím znění regulačním plánu je vymezeno celkem 50 stromů k ochraně a navrženo umístění 40 nových.

V příloze obecně závazné vyhlášky ZHMP č. 6/2002 Sb. hl. m. Prahy o závazné části územního plánu Anenská, která “RP Anenská” vyhlásila jako Územní plán zóny Anenská se uvádí  v bodě 1.2.5. Zeleň a zahrady (1) V území budou zachovány existující prvky nízké a vysoké zeleně. a dále také v bodě 3.1.1.  Zeleň (1) V řešeném území bude zachována veškerá existující zeleň. V Oddíle 5 je pak definován pojem “zeleň” takto: (6) Zeleň představuje zeleň původní a zeleň nově vysazenou. Patří sem např. ojedinělé stromy, skupiny stromů a keřů, souvislé i nesouvislé zatravněné plochy a parčíky. Z obecně závazné vyhlášky ZHMP č. 6/2002 Sb. hl. m. Prahy tedy jednoznačně vyplývá, že mají být zachovány jak stromy, tak nezpevněné plochy.

Ač regulační plán jednoznačně nespecifikuje, zda se v případě kácení stávajících stromů, určených k ochraně, musí vysadit nové, ze své podstaty je to jediný způsob, jak regulační plán naplnit.

Regulační plán je “prováděcí (realizační) nástroj územního plánování (…)” (z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2017, č. j. 4 As 92/2017-37), z čehož je zřejmé, že zobrazuje finální požadovaný stav území. Změnou regulačního plánu tak dochází ve finálním stavu k redukci stromů z 8 na 2, cože je dále také v rozporu s Klimatickým plánem hlavního města Prahy do roku 2030, kde se uvádí mj: “Z hlediska adaptace města je hodnota stromů v ulicích anebo v menších parcích v centru Prahy významně větší, než v nově založených kulturách.” nebo “Stromy ve městě mají pro adaptaci na změnu klimatu nezastupitelnou roli, neboť vytváří lepší mikroklimatické podmínky v místě pomocí odpařování vody, čímž ochlazují okolí, i poskytováním stínu, který snižuje pocitovou teplotu a čištěním ovzduší od znečišťujících látek. Strom, aby dobře „fungoval“, musí mít dobré podmínky k růstu a dostatečnou zálivku.” Nejsme přesvědčeni o tom, že jeden strom ve vnitřním rohu mezi domy může nahradit pět stromů, rostlých dlouhodobě v přirozených podmínkách. (Tyto stromy zde žily ještě v roce 2018).

Připomínka 3: Žádáme zachování nezastavitelnosti proluky v ulici na Perštýně a zachování vymezené “plochy zeleně” v celém předmětném území změny.

Odůvodnění: Pro předmětnou proluku mezi domy č. p. 309 a 349 je v regulačním plánu (Průvodní zpráva (Kniha druhá)) uveden urbanistický námět č. 4 cit.: úprava malého oddychového místa: Jedná se o možnost úpravy malé proluky, která již dnes slouží jako oddychové místo. Doporučuje se úprava ušlechtilejšími materiály (dlažba, kvalitní lavičky, mříže v dlažbě kolem stromů, popřípadě vymezení nízkou mříží a doplnění individuálním veřejným osvětlením (str. 41).

Průvodní zpráva RP Anenská (Kniha 1) uvádí stav životního prostředí v území jako “nedobrý”: “Především se jedná o velmi hustě zastavěnou oblast Starého Města. Z toho plynou prostorově stísněné prostorové poměry. (…) V řešeném území prakticky neexistují plochy zeleně.” (Str. 74). Celková výměra změnou redukovaných ploch zeleně tvoří 307 m2. V místě, kde je vzhledem k charakteru čtvrti prostor pro vegetaci minimální, by měla mít vegetační plocha primární ochranu, jak ostatně uvádí také Klimatický plán hl. m. Prahy: “Z hlediska adaptace města je hodnota stromů v ulicích anebo v menších parcích v centru Prahy významně větší, než v nově založených kulturách.”

Připomínka 4: Nesouhlasíme s dimenzemi a náplní možné zástavby proluky do ulice Na Perštýně. A to:

• s půdorysným rozsahem, který zabírá takřka celou plochu pozemku, která nahrazuje v současně platném RP stanovenou “plochu zeleně”
• s výškovou regulací, který výrazně převyšuje současně regulačním plánem stanovenou kapacitu území
• s funkční regulací, která pro tento pozemek nestanovuje minimální podíl bydlení.

V případě, že nedojde k zapracování Připomínky 2 a 3, požadujeme stanovení jednoznačných limitů výstavby (maximální výška, nezastavitelný vnitroblok, minimální podíl bydlení, koeficient zeleně odpovídající stavu regulačního plánu před změnou) tak, aby se zamezilo vzniku budov, které svým provozem zhorší podmínky pro bydlení v lokalitě.

Odůvodnění: V místě, kde je vzhledem k charakteru čtvrti prostor pro vegetaci minimální, by měla mít vegetační plocha přednost před zástavbou, jak ostatně uvádí také Klimatický plán hl. m. Prahy: “Z hlediska adaptace města je hodnota stromů v ulicích anebo v menších parcích v centru Prahy významně větší, než v nově založených kulturách.”

Strategie rozvoje bydlení v hl. m. Praze upozorňuje na problém s nízkou atraktivitou centra města pro bydlení také vlivem negativních dopadů velkého množství krátkodobého bydlení. Jedním z cílů Strategie rozvoje bydlení v hl. m. Praze je proto:

SC 4.1 Zvýšit rezidenční atraktivitu historického centra

– Regulovat poskytování ubytovacích služeb v rámci bytového fondu (Airbnb a další online ubytovací platformy) a eliminovat související negativní dopady spojené s vysokou mírou jejich využívání
– Revitalizovat a chránit obecní bytový fond i veřejná prostranství zejména v historickém centru města

Zabezpečení obytného charakteru je také druhou z pěti priorit, které Regulační plán Anenská stanovuje (viz Kniha první – str. 39). Pátou prioritou je potom zlepšení stavu životního prostředí, což vzhledem k úbytku vegetace a nárůstu množství lidí (pravděpodobně) v krátkodobém ubytování (bytová funkce není požadována) nelze předpokládat

Dle textové části regulačního plánu je pro každou smíšenou plochu je stanoven minimální podíl bydlení a to buď minimálním počtem podlaží, určených k bydlení, nebo procentuálním podílem. Viz strana 12 Přílohy Obecně závazné vyhlášky ZHMP č. 6/2002 Sb. hl. m. Prahy:

II. Smíšené objekty

Objekty smíšené (procento rozptýlené bytové funkce)

(1) V objektech je možno akceptovat uvedené množství a zastoupení nebytových  funkcí, které svým vnějším projevem v žádném případě nepřekračují podmínky pro bydlení v rámci objektu.

(2) Umístění nebytové funkce je možné především v 1.nadzemním podlaží a podlažích na něj navazujících. Nebytová funkce může podílem hrubé užitné (podlažní) plochy překročit 50%.

(3) Minimální obytná část domu je stanovena počtem obytných podlaží. Počet obytných podlaží je vyznačen ve výkrese č.2 dokumentace územního plánu zóny Anenská červeným číslem.

(4) Pokud není obytná funkce jednoznačně vymezena dle podlaží, pak je udáno procento obytných ploch v rozptýlení po objektu.

Opominutím stanovení tohoto podílu se dostáváme do rozporu s textovou částí platného RP Anenská.

Připomínka 5: V případě, že nedojde k zapracování Připomínky 2, 3 a 4, požadujeme jednoznačné stanovení stavebních čar regulačním plánem tak, aby byly ochráněny památkové hodnoty Anenské čtvrti a aby byla určena maximální únosná intenzita využití potenciální zástavby z hlediska zachování či zkvalitnění podmínek pro bydlení v lokalitě.

Odůvodnění: Krátkodobé ubytování do 20 lůžek je jednou z únosných variant zástavby vzhledem k tomu, že takový objekt např. nemá nárok na parkovací místo a zatíží tak své okolí menší měrou.

Viz strana 12 Přílohy Obecně závazné vyhlášky ZHMP č. 6/2002 Sb. hl. m. Prahy:

II. Smíšené objekty

Objekty smíšené (procento rozptýlené bytové funkce)

(1) V objektech je možno akceptovat uvedené množství a zastoupení nebytových  funkcí, které svým vnějším projevem v žádném případě nepřekračují podmínky pro bydlení v rámci objektu.

Připomínka 6: Požadujeme jednoznačné stanovení vjezdu na pozemek regulačním plánem.

Odůvodnění: Negativní dopady nadměrné zátěže automobilovou dopravou sužují území již přes 20 let. Vzhledem ke zvýšeným nárokům na obsluhu území díky navyšování míry jeho využití předmětnou změnou je třeba stanovit způsob obsluhy s ohledem na dopady na okolní veřejná prostranství a kvalitu života místních obyvatel.

Připomínka 7 (pokud nebudou zapracovány Připomínky 1-5): V případě že v regulačním plánu zůstanou nahrazeny původní “plochy zeleně” plochami k zástavbě, požadujeme do předmětného RP Anenská zapracovat nový návrh regulace přilehlé části ulice Na Perštýně (v rozsahu minimálně mezi ulicemi Bartolomějská a Husova vč. křižovatky Jilská/Husova/Skořepka/Na Perštýně) s těmito požadavky:

• odpovídajícím způsobem nahradit změnou rušenou vegetací (v odpovídajícím rozsahu – 307m2 vegetační plochy + 6 stromů) z původního návrhu Regulačního plánu Anenská a zároveň
• redukovat množství parkovacích míst ve veřejném prostoru minimálně v počtu odpovídajícím množství stání, požadovaných pro zástavbu na pozemcích 317/1 a 317/2 po změně RP Anenská v Nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy)  na soukromých pozemcích.
• omezit dopravu (v pohybu i v klidu) v ulici Na Perštýně tak, aby vlivem nově povolené výstavby nedošlo ke zvýšení již dnes nárazově neúnosné zátěže rezidentů a dalších uživatelů vlivem individuální automobilové dopravy (omezení tranzitu, pěší zóny, atp.)
• stanovit kvalitu a vybavení veřejného prostranství (ušlechtilejší materiály, dlažba, kvalitní lavičky, mříže v dlažbě kolem stromů, popřípadě vymezení nízkou mříží a doplnění individuálním veřejným osvětlením)
• výše zmíněné cíle je možné stanovit regulačním plánu jako podmínky pro zpracování dokumentace pro umístění stavby či jakožto součást zadání pro požadavek na uspořádání veřejné soutěžev regulačním plánu doporučujeme stanovit podmíněnost výstavby na pozemcích, dotčených změnou právě

a) revitalizací přilehlé části ulice na Perštýně (resp. schválením dokumentace pro stavební povolení)

b) uzavřením dohody o spoluúčasti investora na rozvoji území hl. m. Prahy, založené na dodržení stanovených cílů

Odůvodnění: Regulační plán stanovuje a chrání hodnoty ve veřejném zájmu. Při změně regulačního plánu z důvodu nového nezapadajícího záměru investora je třeba aby byly minimálně zachovány či jiným způsobem kompenzovány hodnoty ve veřejném zájmu, o které v důsledku případného zapracování změny přicházíme. V tomto případě se nabízí minimálně přesun námětu č. 4 Regulačního plánu viz Průvodní zpráva (kniha první, str. 41)

“úprava malého oddychového místa: Jedná se o možnost úpravy malé proluky, která již dnes slouží jako oddychové místo. Doporučuje se úprava ušlechtilejšími materiály (dlažba, kvalitní lavičky, mříže v dlažbě kolem stromů, popřípadě vymezení nízkou mříží a doplnění individuálním veřejným osvětlením.” 

do veřejného prostranství.

Tento přesun hodnot by měl kromě klimatických dopadů pro celé město také hodnotnější dopad na pobytovou kvalitu přímo ve veřejných prostranstvích.

viz Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030: “Stromy ve stromořadích jsou nezbytné mimo jiné pro udržení vhodných mikroklimatických podmínek města.” 

Návrh rekonstrukce ulice vč. stanovených cílů jsou v souladu s cíli stanovenými Plánem udržitelné mobility Prahy a okolí, který byl schválen usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 7/32 ze dne 24. 5. 2019:

“Rekonstrukce městských tříd a veřejných prostranství naplňují několik strategických cílů P+. Podporují Zvýšení prostorové efektivity dopravy, neboť umožňují v rámci rekonstrukce dosažení prostorově úspornějšího stavu z hlediska cíleného přerozdělení dopravních ploch tak, aby došlo k navýšení počtu osob, které využijí ulice. Může tak dojít ke zvýšení podílu veřejné, pěší a cyklistické dopravy na dělbě přepravní práce, zvýšení podílu kolejové veřejné dopravy na počtu přepravených cestujících integrovanou veřejnou dopravou a snížení celkového počtu parkovacích míst v uličním prostoru v PPR.” (Str. 63) Snížení celkového množství parkovacích míst v uličním prostoru v PPR je jedním z indikátorů stanovených Plánem udržitelné mobility. (Indikátor strategického cíle ZVÝŠENÍ PROSTOROVÉ EFEKTIVITY DOPRAVY mezi lety 2017 a 2030: “Celkový počet parkovacích míst v uličním prostoru PPR se sníží z 15 927 na 14 334”)

Navržená kompenzace vč. případného spolufinancování by pak měla být předmětem smlouvy na základě principů Metodiky spoluúčasti investorů na rozvoji území hl. m. Prahy, schválené v roce 2022.

Podmíněnost výstavby úpravou veřejných prostranství je garancí toho, že nedojde k nežádoucímu negativnímu efektu vlivem zvýšené míry využití území bez realizace kompenzačních opatření a především garance zachování hodnot, které stanovilo a chránilo současné znění Regulačního plánu Anenská.