Světová cyklojízda v Praze očima Timura K.

V neděli 5. června 2022 jsem se poprvé zúčastnil hromadné cyklojízdy, která se koná v Praze každý rok. Moje pocity z jízdy jsou naprosto nepopsatelné, použiji silná slova a řeknu, že to byla jedna z nejlepších akcí v mém životě. Takovou koncentraci úžasných lidí zapálených pro stejnou věc jsem nezažil snad nikdy předtím.

Zdá se, že podpora městské cyklistiky je úzkou dopravní agendou, která nijak nesouvisí s obecnými hodnotami a ideály. Opak je pravdou. Není přece náhoda, že právě toto téma vyvolává bouřlivé debaty, které jsou často vášnivější a emotivnější než jakékoli jiné. Ne nadarmo hned několik řidičů vulgárně nadávalo na účastníky projížďky, která blokovala silnici jen na pár bezvýznamných minut nedělního času. Téma městské cyklistiky totiž v sobě nese hluboký hodnotový střet.

Foto: Timur Kireev

Zaprvé se jedná o střet sobeckosti a solidarity. Má se infrastruktura přizpůsobit nejslabším účastníkům provozu nebo na silnicích rozhoduje síla a slabší se má přizpůsobit sám? Má být auto i nadále suverénním hegemonem v ulicích, když víme, že intenzivní automobilový provoz plýtvá společným prostorem a brutálně zhoršuje kvalitu ovzduší pro všechny obyvatele města?

Zadruhé je to střet mezi minulostí a budoucností. Víme, že západní metropole jsou z hlediska organizace veřejného prostoru o několik let před námi. Ale v tomto paradoxně máme výhodu, můžeme se totiž podívat do své budoucnosti. Víme, že se na západě již dávno vydaly na cestu zlepšení podmínek pro lidi na kole. Máme již desítky příkladů dobré praxe, nemusíme nic vymýšlet, cesty jsou již známé a principy univerzální. Na druhou stranu se stačí podívat na staré fotky z měst, která dnes považujeme za cyklistický ráj a zjistit, že i jim v nedávné minulosti vládla auta.

Foto: Timur Kireev

Nakonec je to střet poznatků a předsudků. Urbanismus není nic jiného než věda, má svoji metodologii a pevná data, na kterých staví. Omezování kapacit ulic pro automobily nejen, že nevede k nárůstu dopravních zácp, ale má přesně opačný efekt. Větší kapacita silnic zkrátka přitahuje další auta. Máme analýzy i z měst s podobným výškovým profilem a ukazuje se, že i tam může být cyklistika významnou složkou dopravy ve městě, stačí stimulovat poptávku po jízdě na kole, která je pro město a jeho obyvatele jednoznačně prospěšná.

Ne, podpora cyklistiky neznamená šikanu motoristů, cesty autem jsou občas nezbytné a to je zcela v pořádku. Podpora cyklistiky znamená pouze odmítnutí stávající hegemonie osobní automobilové dopravy, která se tu formovala po dlouhá desetiletí. Ať žije městská cyklistika!

Timur Kireev, autor instagramového blogu Deník cizince, cestovatel a milovník městské cyklistiky

Úvodní foto: Jan Hromádko