Řím, Helsinki, Mexico City: Jak Cyklojízdy mění svět

29. 05. 2022, Aktuality

Cyklojízdy a cyklistické happeningy se už léta konají v různých zemích po celém světě, za jejich úplný začátek se považuje cyklojízda zorganizovaná na poslední zářijový pátek roku 1992 v San Francisku. Jak popisují v knize Shift Happens! Critical Mass at 20 Chris Carlsson, Lisa Ruth Elliott a Adriana Camarena, tato „jízda bez vedení” se stala každoměsíční „organizovanou náhodou” a v následujících letech se rozšířila po celém světě.

Od té doby se každý poslední pátek v měsíci ve městech na různých kontinentech začali potkávat cyklistky a cyklisté za účelem společných projížděk. V mnoha zemích se toto hnutí stalo katalyzátorem změny všeobecného vnímání a politického přístupu k městské cyklistice, která probíhá i v dnešních dnech. Podívejme se na pár příkladů, které kniha z roku 2012 zmiňuje a které jsou inspirativní dodnes.

Řím: Od výhružek násilím až k třídennímu cyklohappeningu

Řím letos slaví 20. výročí Cyklojízd. V květnu 2002, kdy se konala první, nebylo město kolům příliš nakloněno. “V kontextu toho, že jsme měli téměř jedno auto na obyvatele, Cyklojízda si kladla za cíl upozornit nejen na právo cyklistů být součástí provozu.” Do chaosu, který panoval na silnicích Říma, si troufli jen ti nejzkušenější cyklisté. Aby lidem dodali odvahy, vytvořili aktivisté síť podpůrných center s názvem Cyklistické kuchyně, kde rozdávali informace o jízdě v provozu a pomáhali s údržbou kol. Brzy se kolem nich vytvořily komunity.

První dvě “kuchyně” vznikly ve squatech Macchia Rossa a Don Quixote na opačných koncích města a lidé, kteří je tvořili, vnímali kolo jako nový a dostupný model přepravy po městě. Navzájem sdíleli své znalosti i kreativního ducha. Prostřednictvím Cyklojízd se jim povedlo uskutečnit funkční změnu. Řečeno jejich vlastními slovy: “Řidiči viděli skutečnost, že je rychlejší jet do práce na kole, vyhnout se zácpám, nebýt zodpovědný za znečišťování ovzduší, udržovat se fit a šetřit peníze. Z okýnek projíždějících aut jsme nejdříve poslouchali výhrůžky fyzickým násilím a další nadávky. Časem nám začali řidiči vyjadřovat zájem a solidaritu a ptali se, kdy se koná další cyklojízda, že chtějí jet s námi.”

Cyklojízdy v Římě se vyvinuly do Ciemmony: třídenní akci kolem cyklistiky. 28 května loňského roku se její účastníci sešli v San Giovanni z Parco Shute se vydali společně historickými uličkami na dvoudenní cyklojízdu až k moři do pětadvacet kilometrů vzdálené Ostie. Řím je krásným příkladem toho, jak může aktivismus “od spoda” přinést ovoce v podobě přijetí jízdního kola jako součásti každodenního městského života.

Ciemmona. Foto: Roma Today

Helsinki: Po dálnici a počasí navzdory

I když celé hnutí odstartovalo v San Francisku, záznamy o cyklistických akcích jsou z Finska už z osmdesátých let. První oficiální Cyklojízda se konala v roce 1997, v rámci pouličního festivalu pořádaného aktivisty z hnutí Přátelé Země. Ti se později spojili s Cyklisty Helsinek a rozjeli Cyklojízdy pravidelně. Kolem roku 2010 už jim patřil zájem médií i popularita mezi lidmi. S rostoucím počtem účastnic a účastníků se problémy helsinské dopravy ukazovaly stále jasněji a i policie je začala brát více vážně. 13. září 2011 se Cyklojízda o 260 cyklistech vydala poprvé na dálnici spojující západní a centrální části města. “Bylo inspirující vidět, kolik kol se vejde na takhle širokou silnici, ve srovnání s tím, kolik prostoru potřebují auta.” Důvodem, proč se rozhodli jet zrovna po dálnici, bylo zpochybnit nutnost existence dálnice uprostřed města a také ukázat, co by stalo, kdyby se proměnila na bulvár pro pěší a cyklisty.

Důvody k účasti jsou, podobně jako u výzvy Do práce na kole nebo pražské Světové cyklojízdy, různé: na jedné straně jsou tu ti, kteří touží po lepší infrastruktuře. Na druhé pak ti, kterým jde hlavně o environmentální problémy. A samozřejmě, spousty lidí přitahuje zábava a atmosféra Cyklojízd a některým jde o všechno najednou. “Diverzita je silný zdroj, který vyvolává spousty živých diskuzí, ale také zajišťuje, že Cyklojízdy zůstávají otevřené pro všechny typy cyklistů,” píše se v knize.

Cyklistky a cyklisty z Helsinek nezastaví ani počasí. Foto: FB Kriittinen pyöräretki

Aktivisty z Helsinek nezastaví ani mrazivé finské počasí a umí dokonce zorganizovat Sněžné jízdy. “Jedeme ve sněhu a když je to potřeba, uklízíme si cestu lopatami. Postujeme videa, abychom upozornili na potřebu udržovat cyklopruhy čisté i v zimě,” říkají.

Mexico City: Od náhodného setkání na křižovatce k úředníkům na kole

Mexico City, stejně jako jiná města na světě, zkopírovalo urbanistický model ze Spojených států –  svá předměstí spojilo s centrem dálnicemi. A protože to nikdy nebylo dost, přidávaly se další a další pruhy a budovaly tunely. Přesto provoz stále houstl až tak, že se ve městě téměř nedalo dýchat. Ve jménu modernity se auta upřednostňovala před lidmi i před vším ostatním.

V takovém prostředí využívalo kolo k dopravě po městě jen málo lidí, převážně těch s nižšími příjmy. Když se odvážili do provozu, bylo na ně pohlíženo jako na blázny. Tento stav trval, dokud se nezrodila skupina aktivistů Bicitekas, která se rozhodla “přijmout misi přesvědčit lidi v rozhodovacích funkcích a dostat kolo o širšího povědomí města.” Za tímto účelem začala pořádat Cyklojízdy a vydávat vlastní časopis Velo.

Celé to začalo, když se Guillermo Espinoza a Tom Dieusaert potkali s kolem na křižovatce. Oba byli překvapeni, že narazili na na silnici na podobně šíleného jedince a začali se potkávat, aby si povídali o dopravních problémech. Začali organizovat Cyklojízdy “El Paseo Nocturno”, které z počátku čítaly 4 až 5 účastníků, ale postupně zájemců o jízdu po městě začalo přibývat. Jízdy vedl Guillermo, který účastnicím a účastníkům předával své znalosti. Organizace později ale nabyla mnohem horizontálnějšího charakteru a jízdy se z edukativních proměnily na zábavnější.

Mexičtí aktivisté v roce 1998. Foto: Bicitekas

Bicitekas se v roce 2001 stala oficiální spolkem, který se dostával do čím dál tím většího zájmu médií. V roce 2006 se spolek začal více angažovat v politice a městském plánování. Jeho cílem je zvýšit podíl cyklistické dopravy jakožto udržitelného, bezpečného a zdravého způsobu dopravy v Mexiko City. Ustavení spolku bylo zároveň začátkem serióznějšího vztahu Bicitekas a úřadů. Jedna z jejich společných akcí pojmenovaná Lunes de Bicifuncionarios výzývala úředníky, aby každé první pondělí v měsíci jeli do zaměstnání na kole. V roce 2007 pak město ve spolupráci s Bicitekas představilo uzavírky ulic pro automobilovou dopravu v neděli. Bicitekas také ve spolupráci s organizací pro slabozraké uspořádali tandemovou Cyklojízdu, aby poskytli nevidomým a slabozrakým bezpečný prostor v ulicích. Projekt měl takový úspěch, že se z něj vyvinula samostatná organizace. Spolek spolupracuje také s několika vzdělávacími institucemi a v roce 2010 si otevřel vlastní základnu Casa Biciteka a také první komunitní cyklodílnu v Mexico City.

Puerto Rico: Nezávislost na autech a uzavřené ulice

Možná jste si mysleli, že Portoriko se svým tropickým klimatem bude pionýrem cyklistické kultury. Nicméně, než tady začali pořádat Cyklojízdy, nebylo tomu zdaleka tak. Až díky vzniku aktivistických skupin v hlavním městě San Juanu se začali rodit podobné organizace i v dalších městech na ostrově. Například v Ponce. Jejich první Cyklojízda se konala v roce 2006 a uspořádali ji místní studenti, jejich profesoři a Matthew Roth, aktivista původem z New Yorku. A tak jako u dalších Cyklojízd ve světě, i tady si dali záležet na výběru místa, odkud startovala. Vyjíždělo se z Pedro Albizu Campos Memorial Parku, který je věnován místnímu politikovi bojujícímu za nezávislost země. V dnešním kontextu jsou to zase cyklisté, kterým jde o nezávislost na automobilové dopravě.

Dnes se Cyklojízd účastní městští i rekreační cyklisté, rodiny s dětmi a diverzitu tu cítíte při každém šlápnutí do pedálů. Z Cyklojízdy se zformovala skupina aktivistů, která se pojmenovala Energia Roja y Negra a která se objevuje všude tam, kde je potřeba vrátit veřejný prostor lidem a vytvořit místo pro cyklistickou dopravu. Jde o uskupení s horizontální strukturou, kde se každý hlas počítá a které od svého počátku spolupracuje s místními autoritami. Podařilo se jim prosadit cyklopruhy podél řeky, která protéká městem, stojany na kola na ulicích i cyklonosiče na autobusy veřejné dopravy. Katalyzátorem všech těchto změn jsou právě Cyklojízdy, které vedly například k pravidelným uzavírkám silnic, tzv. Ciclo Días a vytvořili tak  dočasné cyklostezky pro všechny, kteří si chtějí užít město na kole, na skejtu nebo při běhu.

Pojeďte s námi a buďte součástí změny

Cyklojízdy se sice v různých zemích a městech vyvíjejí různě, ale zábava a sociální aspekt je všechny spojuje. Přidejte se také ke Světové cyklojízdě v neděli 5. června, kterou pořádá AutoMat ve spolupráci s ambasádami a Informačním centrem OSN. Po projížďce bude následovat v Kasárnách Karlín odpoledne s programem pro celou rodinu. Čekají vás přednášky, prezentace a workshopy. Cyklojízda je zároveň symbolickým zakončením letošního ročníku výzvy Do práce na kole. Z organizačních důvodů se k účasti registrujte v tomto formuláři. Tady si můžete prohlédnout fotky z loňského ročníku Světové cyklojízdy.

Nakrmte AutoMat

Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!

V dalším kroku budete přesměrováni na platební bránu.

V dalším kroku budete přesměrováni na platební bránu.

V dalším kroku uvidíte údaje potřebné k založení platby v bance.

měsíčně 1000,-

Děkujeme mnohokrát za Vaší podporu, moc si ji vážíme.

Prosíme, nastavte si platbu ve své bance podle následujících údajů, abychom poznali, že jde o podporu od Vás.

  • ve prospěch účtu: 2400063333/2010
  • částka: [amount]
  • variabilní symbol: [variable_symbol]
  • vybraná frekvence plateb: [freq]
Něco se nepovedlo
Zpět do formuláře