Chcete se vyznat v pražských cykloopatřeních? Poslechněte si přednášku!

Jak vzniká cyklistická infrastruktura v Praze a jaké se s tím pojí problémy? Co cyklisté chtějí a co jim město může nabídnout? Proč vznikají cyklopruhy a proč je na rušných komunikacích považujeme za dočasné řešení? Na pozvání odborné komise KDU-ČSL v Praze přednášel a debatoval člen AutoMatího týmu Laboratoře udržitelného urbanismu Vratislav Filler.

Pusťte si záznam přednášky nebo si stáhněte kompletní prezentaci:

Přednáška
Prezentace ke stažení

Celá přednáška trvá asi 40 minut a po ní následuje stejně dlouhá diskuse. Z přednášky a debaty vybíráme to nejzajímavější:

Máme příklady dobrých i špatných realizací cyklostezek i cyklopruhů. V Praze kombinujeme  švýcarský přístup k budování cyklistické infrastruktury (cílem je pomocí cyklopruhů zajistit průjezd rychlým cyklistům) a legální jízdu po chodnících, což má na kolo přilákat nové lidi. Tento přístup však naráží na nižší vzájemnou ohleduplnost a průjezdy mimo vozovku jsou navíc oproti jízdě ve vozovce často málo praktické.

Ochranné cyklopruhy dobře fungují pro předjíždění kolon před semafory, leckde ale slouží jen k tomu, aby bylo možné cyklistu legálně předjet bez dodržení 1,5metrového odstupu. Na řadě míst by jinak vyhovoval jen obyčený piktokoridor.

Cyklopruhy na rušných ulicích mají být dočasné řešení. Ať už zastáváte vůči cyklodopravě macešský či pozitivní postoj, setkávání motoristů a cyklistů na rušných komunikacích vám prostě nevyhovuje. Paradoxně, ve vnitřní Praze toho kromě cyklopruhů moc neuděláte. Kvalitnímu řešení stezek mimo automobilový provoz brání legislativní překážky, řešení křižovatek i nedostatek prostoru na cokoliv lepšího než pruhy – byť poslední problém je často spíš zdánlivý.

Cyklistická opatření jsou levná. “Drahá” bývá dohoda na jejich umístění. Protože, kdo by se odvážil ubrat na Vinohradské řadu parkovacích míst kvůli cyklostezce?

A co by měla Praha v podpoře cyklodopravy změnit? Kromě lepšího přístupu ke chráněné infrastruktuře je to především zprůjezdnění vedlejších ulic, lepší osvěta vysvětlující bezpečné chování na ulicích s cykloopatřeními, a práce na odstraňování mezer mezi již hotovými úseky. Není ale vůbec jisté, že v Praze – kde vedle sebe stojí magistrát, městské části, státní správa a samospráva – je vůbec možné něco takového ukoordinovat.

Obsah přednášky v bodech:

• Cyklisté jsou různí – jejich chování a potřeby v provozu také
• Principy integrace a segregace a jejich řešení v rámci norem a Technických podmínek
• Zahraniční přístupy k cyklistické infrastruktuře: Nizozemsko, Dánsko a Švýcarsko
• Česká praxe souběžných stezek
• Pražský přístup a jeho limity
• Ukázky infrastruktury: cyklostezky mimo koridor silnic, podél silnic a problémy s křížením
• Dva účely duální infrastruktury: odlehčení stezce a upozornění na přítomnost cyklistů
• Cyklopruhy – kde jsou OK a kde je to extrém
• Proč mají cyklisté na ulicích bez cykloopatření problémy
• Ochranné cyklopruhy: jak je chápat, vhodné a nevhodné realizace
• Tři přístupy v uvažování o cyklodopravě v Praze: taženo poptávkou / rozšíření volby / poznaná nutnost
• Jak dál? Základní infrastruktura, cyklopruhy pragmaticky kvůli 1,5 metru, klidné ulice, cykloobousměrky, stojany, osvěta, koordinace