Jak šetrně cestovat

Kdybychom chtěli být maximálně šetrní k životnímu prostředí, ostatním lidem, ale i k sobě, tento článek by mohl obsahovat pouhá tři slova: „Pokud možno, necestujte“ (míněno i po skončení pandemie). To se snadno řekne, ale hůř provede. Jak cestovat, aby vás moc netížilo svědomí?

Trendů jako „zero waste“ lze po větším úsilí jakžtakž dosáhnout, ale zkuste si dát třeba rok „zero mobility“. Ještě před sto lety, kdy byli lidé mnohem soběstačnější a prakticky celý život trávili kolem svých polí a statků, by se to možná dalo zvládnout bez problémů. Dnes je ale cestování, nebo minimálně přesuny za prací, do škol nebo na nákupy, de facto nutnou součástí života nás všech. Potíž je v tom, že cestování pro planetu představuje nemalou zátěž. Doprava jako celek se v EU podílí na čtvrtině všech emisí CO2, které produkuje člověk. Ve zbytku světa je to asi 17 %.

Tento článek by kromě zmíněných tří slov naopak mohl být také velmi dlouhý (ve skutečnosti je). Abychom vás ale moc nenudili fakty, rozdělme si naše cesty na dopravu po městě a mimo město (mezi městy, státy, kontinenty) a ke každé kategorii si řekněme pár tipů pro šetrnější cestování.

Cestování po svých má mnoho benefitů

Cesty po městě

Zůstat doma

Technologický pokrok dneška přeje práci z domova. Možná jste s kolegy kvůli koronaviru také zavedli home office a zjistili, že služby typu Teams, Hangouts Meet nebo Zoom dokážou dostatečně nahradit schůzky v kanceláři. Pokud máte tu možnost (vedete nějakou organizaci), můžete takto ušetřit přesuny svých zaměstnanců – třeba aspoň na jeden den v týdnu.

Pěšky po městě

Dopravní prostředek „boty“ je nejpřirozenějším, nejzdravějším a také jednoznačně nejčistším způsobem dopravy.

Pětina cest autem po Praze je kratší než dva kilometry. Tuto vzdálenost ujdete pěšky v klidu za půl hodiny. Není ranní procházka lepší než stres v kolonách a hledání místa na parkování? Okysličený mozek prokazatelně lépe funguje a poznáte město z jiné perspektivy. A třeba taky někoho milého potkáte.

Na kole po městě

Chcete-li podstatně zrychlit, zkuste to na kole. V centrech měst je to ten nejrychlejší způsob ze všech. Pokud se nesnažíte vysloveně závodit, ani se nezpotíte. A pokud vám cestu kříží kopce, vsaďte na elektrokolo. Odměnou vám bude lepší fyzické i psychické zdraví, menší pravděpodobnost infarktu a mrtvice a také skvělý pocit svobody. Potřebujete motivaci? Zapojte se do každoroční výzvy Do práce na kole, kterou letos už po dvanácté pořádá AutoMat a do které se zapojují tisíce lidí. Potřebujete vědět, jak na to? Spoustu rad najdete v seriálu Jak na kolo nebo na novém webu Městem na kole – je tu i nejkomplexnější cykloplánovač tras (funguje nejen pro Prahu). Pro klasiky je tu i tři roky stará kniha Městem na kole. V loňském roce AutoMat dokonce začal organizovat online cykloporadnu pro začínající cyklisty.

TIP: Víte, že na území Prahy můžete s platnou jízdenkou kolo vozit v metru a vlaku zdarma? Kolo berou dokonce i některé linky tramvají ve směru do kopce a směrem z města ven.

Dánové dokonce vypočítali, že každý kilometr ujetý na kole je společnosti prospěšný, zatímco každý kilometr ujetý autem způsobuje společnosti finanční ztrátu (jeden kilometr jízdy na kole místo v autě ušetří téměř jedno euro z veřejných výdajů). A nejen to. Potvrdili, že více chodců a cyklistů v ulicích posiluje lokální ekonomiku, protože lidé to mají blíž do malých obchodů, kaváren, na trhy atp.

TIP: Nebojte se ani sdílených kol nebo koloběžek. Ale nechovejte se na nich jako na pouťové atrakci a neparkujte je na místech, kde překážejí. To si radši pořiďte vlastní a berte si je s sebou.

Sdílená kola v Utrechtu trpělivě čekají na svou chvíli

MHD

Máte to moc daleko? Bojíte se na kole? Naskočte do tramvaje, sjeďte do metra, nastupte do autobusu anebo se naloďte na přívoz. S ročním kuponem pro Prahu za deset korun denně dojedete všude, můžete klimbat, číst si, nebo se jen tak kochat výhledem.

Víte, že pro cestování po Praze můžete v rámci MHD využít i vlak? A že jde často o nejrychlejší způsob přepravy? Na pražských tratích navíc v blízké budoucnosti přibyde spousta nových zastávek a konečně se začíná mluvit i o tzv. „metru S“, tedy železničních tunelech pod centrem Prahy, které propojí velká nádraží i stanice metra. Bez přestupů tak jednou dojedete rychle z jednoho konce města na druhý – třeba z Horních Počernic do Radotína nebo z Podbaby do Uhříněvsi.

Autem po městě

Auto ve městě má tu výhodu, že se nemusíte vázat na jízdní řády, můžete v něm jet sami se svým značkovým deodorantem a můžete v něm převézt i míchačku z hobbymarketu. Za šetrné ho ale označit nemůžeme, jeho temnější stránka převažuje:

• Automobilová doprava je největším zdrojem znečištění ovzduší v hlavním městě. Špinavý vzduch má jen v Praze za následek až 500 předčasných úmrtí ročně.
• Autem obtěžujete ostatní i hlukem. Výzkumy prokázaly, že výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností prostředí (více zde). Lidé, kteří bydlí v blízkosti dálnic, častěji trpí např. Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou.
• Jedno zaparkované auto ve městě zabere v průměru 12 m2, zatímco na kolo potřebuješ jenom 1 m2. Plocha silnic (často víceproudých) a parkovišť ve městě by se dala využít určitě lépe.
• Auta mají na svědomí nejvíce obětí dopravních nehod.

Vozíte své děti do školy denně autem? Pak vězte, že budou nejen tučnější, ale podle výzkumu ČVUT v kabině auta dýchají 4× až 12× více škodlivých emisí (a nejvíce právě na zadních sedadlech), než kdyby šly vedle po chodníku. V Nizozemsku či Dánsku jsou místo “mamataxi” oblíbené populární spíše „mamabiky“ – nákladní kola, která uvezou rodiče i jejich děti. Každý den vás tak čeká společný zážitek.

Místo mamataxi vyzkoušejte mamabike. Foto: Umberco Brayj, flickr.com

Někdy je ale auto opravdu potřeba. Třeba pokud jako řemeslník vozíte půl železářství. Ale pro ty, kdo často nevozí velký náklad, existují šetrnější způsoby. Co třeba vlastnit jedno auto mezi více rodinami? Anebo využívat carsharing, třeba autonapůl.cz. Odpadne vám starost o pojištění, servis, parkování atd.

Jdete s dobou a koupíte si raději elektromobil? Pro městský vzduch je jistě lepší než klasický spalovací motor, ale i elektroauto ve městech produkuje prachové částice (kvůli brzdění či otěrům pneumatik), které na sebe vážou karcinogeny a ty se nám následně dostávají přes plíce až do krve a mozku. I elektroauto zabírá stejně místa ve městě jako klasické a pro chodce je stejně nebezpečné.

Cesty mezi městy

Na kole

Na kole zvládnete i delší cesty, než si myslíte – a to i na denní bázi. A možná zjistíte, že už tyhle výlety za nic nevyměníte. Na kole nemusíte dojet až do cíle, stačí na nejbližší spoj veřejné dopravy. Bojíte se o kolo ve stojanech? Skládačky typu Brompton složíte do velikosti středního kufru a pohodlně vezmete do vlaku nebo autobusu a v práci schováte pod stůl.

Autem

Pokud denně dojíždíte do práce autem (třeba i proto, že k vám nic nejezdí), zkuste snížit své dopady tak, že si najdete spolucestující. Nikoho neznáte? Aplikací pro spolujízdy je několik.

Planetu také můžete méně zatížit tím, když si místo nového auta koupíte ojeté (pokud nejde o Volhu s děravou nádrží). Jejich emise mohou vycházet stejně (např. nový výkonný diesel vs. starý benzín s malým objemem) a především předejdete procesu výroby, který je sám o sobě zatěžující.

Možná argumentujete financemi a srovnáváte ceny za jeden kilometr v autě a ve vlaku. Nezapomínejte ale do cest autem započítat samotnou cenu auta, pojištění, dálniční známky, pravidelný servis, opravy, technickou a další faktory. Cena za jeden ujetý kilometr vás v případě mladší ojetiny vyjde i na 10 korun/km. U nového auta ještě více. To už je jiná, že?

Na kole na nádraží, do cíle vlakem

Autobusem

Možná překvapivá je informace, že při srovnání s dieselovými (70 g CO2 na osobokilometr) i elektrickými (50 g CO2 na osobokilometr) vlaky při jejich průměrné obsazenosti produkují autobusy méně gramů CO2 na osobokilometr (25). Pokud odmítnete všechny nabízené nápoje v plastech, nedělá se vám v nich špatně a užíváte si mravence v nohách, nemusíte se jim tedy vyhýbat.

Vlakem

V mezistátních relacích už se ke slovu hlásí letadla. Ty delší lety zatím nijak nenahradíte (pokud nevyhodnotíte, že na dovolenou do Thajska nezbytně nemusíte), ale určitě není nutné létat z Ostravy do Vídně. Pokud také pociťujete „flygskam“ (stud z ekologické stopy létání) a poohlížíte se radši po kolejích, které kromě ekologie slibují i větší romantiku a pohodlí, skvělou volbou pro mnohahodinové cesty jsou noční vlaky. Večer ulehnete a ráno se probudíte o 1000 km dál v jiné zemi. Bohužel už jich nejezdí tolik jako dříve (zvlášť v západní Evropě, kde je nahrazují vysokorychlostní vlaky), ale několik z nich se plánuje vrátit.

Nočními vlaky z Česka se s ČD a jejich partnerskými dopravci dostanete i do Nice, Curychu a Moskvy (s ruským vízem a běloruským tranzitním vízem). A jak je to s cenami? Např. lehátko z Prahy do Budapešti (21:56–8:35) či do Krakova (22:15–6:27) stojí méně než 800 Kč. To celkem jde, ne? Stejně jako u letenek tady hraje roli včasný nákup.

Noční vlak do Košic kromě ČD nabízí Regiojet i Leo Express (jejich srovnání). České dráhy ti na Slovensko ale převezou i auto. Z Bohumína do polských letovisek Hel a Leba zase v sezoně jezdí polské dráhy PKP. Kvůli Covidu jsou některé noční vlaky momentálně omezené/zrušené.

Mapa všech spojů Nightjet od ÖBB a jejich partnerských dopravců. Zdroj: railguideeurope.com

Noční vlaky na západ a jih od nás zachraňují rakouské dráhy ÖBB, které z Vídně vytvářejí jejich hlavní evropský uzel. Jejich nové Nightjety jezdí do 25 evropských metropolí včetně Říma, Zurichu, Hamburku či Záhřebu. Na jejich webu najdeš i mezistátní noční vlaky jiných společností.

Vlakem samozřejmě můžeš vyjet i přes den. A opět to nemusí být ani drahé: Z Prahy do Lublaně se po kolejích dostanete i pod 600 korun. Do západní Evropy (dále směr Brusel, Paříž, Lucemburk) je nejlevnější spojení vlakem přes Cheb do Norimberku (řádově od 600 Kč/os.). Jen pozor na přestupy!

A jak do Chorvatska? Nejjednodušším způsobem jsou noční vlaky Regiojet (s návaznými autobusovými spoji do řady chorvatských letovisek). Už nejezdí jen do Rijeky, ale nově i do Splitu. Variantou je cesta přes Budapešť nebo Nightjetem ze Salzburku do Rijeky (od 29 eur). A tady je tip od Jana H., jak dostat vlakem z Ostravy do Puly dva dospělé s dítětem za 4000 korun.

Pro tuzemské turisty je ideální Jízdenka na léto – během 7 (za 790 Kč) nebo 14 dní (za 1190 Kč) můžeš neomezeně cestovat po ČR bez ohledu na vlaky a kilometry. Podobná jízdenka se dá sehnat i na Slovensku. Od ČD si můžete půjčit i kolo/elektrokolo za 220/350 Kč / den. Uschovat/vrátit ho můžete v jiných stanicích a na vybraných tratích neplatíte za jeho převoz.

Vlak má také jednu skvělou výhodu, pokud cestujete s dětmi. Ty se můžou celkem svobodně pohybovat po kupé nebo se spolu s rodiči projít do jídelního vozu. Na delších spojích jsou dětské koutky, kina a hry v kupé.

Pokud se o cestování s železným ořem zajímáte víc, koukněte na web Michala Berga Cesta vlakem. Mrkněte taky na facebookovou skupinu Žijeme car free se spoustou tipů, jak vlakem k moři nebo na hory.

Dobrou! A buongiorno v Římě!

Letadlem

Pokud to nejde jinak než letadlem a chcete se nějak vykoupit, jsou tu „ekologické odpustky“. Letecké společnosti z nich pak financují výsadbu stromů nebo jiné ekoprojekty. Jednotlivé aerolinie se také předhánějí, která z nich vypouští nejméně CO2 na osobu a na kilometr. Bůhví, jak moc přesná je tato srovnávací tabulka, ale pro představu (takže od Švýcarů raději čokoládu):

WizzAir: 58,5 g/km
Ryanair: 67 g/km
Air France: 80 g/km
EasyJet: 81 g/km
Norwegian: 85 g/km
Lufthansa: 98,4 g/km
Emirates: 100 g/km
British Airways: 101 g/km
Swiss: 110 g/km

zdroj: forum24

Můžete ale vyrazit i do boje proti létání jako organizace Stay Grounded, na jejíž stránkách najdete i různá zajímavá fakta. Pokud vás napadají další tipy, jak šetrně cestovat, dejte nám vědět. Přejeme hodně šťastných a šetrných kilometrů!