Festival filmů Městem vyprávěl příběhy o veřejném prostoru a dostupném bydlení

Tři podzimní večery, tři promítací sály a tři urbanistické dokumenty. Spolek AutoMat uspořádal v uplynulých týdnech druhý ročník přehlídky filmů Městem. Celkem se festivalu zúčastnilo zhruba 160 návštěvníků*ic. Ti měli možnost zhlédnout svědectví o životě a vývoji zahraničních měst – zejména z hlediska veřejného prostoru, dopravního plánování a dostupného bydlení. Každý z filmů se témat dotýkal jiným způsobem.

Na první projekci v malém sálu kina Světozor se sešlo asi 35 lidí. Promítal se film Experimentální město, který dokumentuje myšlenkový experiment Athelstana Spilhause ze 60. let 20. století. Město vyprojektované “na zelné louce” mělo důmyslným městským plánováním a užitím moderních technologií řešit dobové problémy amerických sídel, jako je hromadné stěhování z městských center. Tyto problémy přetrvávají do dneška. Plán úplně nového města, které bude čelit současným i budoucím urbanistickým problémům, si záhy našel své příznivce. K jeho realizaci se po změně politického klimatu nepřistoupilo. Po filmu se uskutečnila debata s architektem Petrem Bednárem o stavbě nových měst a možnosti předcházet problémům městským plánováním.

Druhý snímek letošní podzimní přehlídky filmů o urbanismu Městem promítl spolek AutoMat v Centru architektury a městského plánování. Asi 70 návštěvníků a návštěvnic přišlo zhlédnout dokument o cestě katalánské aktivistky Ady Colau až do funkce starostky s příznačným názvem Ada na radnici. Záznamy z kampaně doplňují pasáže z jejího osobního videodeníku, který dává celému příběhu velmi osobní rozměr. Leckdo se na konci promítání neubránil dojetí. Vítězství Ady Colau totiž reprezentuje vítězství lidí nad mocí slepou k těm, kterým má sloužit. Nová starostka a její úřad zároveň začaly radikálně měnit podobu Barcelony. Důraz se nově klade na lidskou tvář města, udržitelnou dopravu a sdílený veřejný prostor. To byla také hlavní témata prezentace o koncepcích i probíhajících a plánovaných změnách v katalánské metropoli, kterou online přednesla Silvía Casorrán Martos, radní pro mobilitu a dostupnost čtvrti Sant Martí a zástupkyně Kanceláře hlavního architekta v Barceloně. Inspirující ukázky i následná debata předznamenaly další spolupráci spolku AutoMat s radnicí Barcelony.

Přečtěte si článek o proměnách současné Barcelony pod vedením Ady Colau a také o zkušenostech Cassorán Martos na webu CAMPUu.

Posledním snímkem letošního festivalu Městem byl dokument Tohle město není pro chudý. Promítání pro asi 55 diváků a divaček zároveň zahájilo festival Za Prahu udržitelnou a sousedskou v žižkovském prostoru39. Téma posledního snímku bylo poměrně závažné a bohužel vyznívalo trochu beznadějně. Film s originálním názvem Priced Out pojednával o tzv. gentrifikaci, což je proces, kdy zvedající se úroveň života v centru měst a přilehlých čtvrtích zvyšuje ceny nemovitostí i pronájmů, což vytlačuje chudší obyvatele na okraje měst. S růstem měst a rozšiřováním bohatých oblastí tak jsou obyvatelé vytlačováni dál a dál. To, co jeden nazývá domov, se tak může kdykoliv stát nenávratně ekonomicky nedosažitelným. Nejen v americkém kontextu tento fenomén postihuje specifické demografické skupiny jako například rasové menšiny. Ukázkovým příkladem je americké město Portland, kde je socioekonomická dispozice jednotlivých čtvrtí velmi viditelná. Jak vrátit město zpět jeho obyvatelům, se alespoň dílčími odpověďmi pokusili v následné debatě nastínit sociální geografka Michaela Pixová a sociolog bydlení Tomáš Hoření Samec.

Děkujeme všem návštěvníkům a návštěvnicím a těšíme se na příští ročník, kdy se skrz dokumentární snímky opět ponoříme do aktuálních témat městského života.

Prohlédněte si fotogalerii z akce.