Koordinátorka hlavního programu: Zažít město jinak je mostem mezi aktivními občany a zastupiteli

„Pokud jde o komunity, tak si myslím, že zažíváme celorepublikový boom. Je poměrně snadné je vybudovat, ale obtížnější udržet. Obrovské rezervy ale máme, pokud jde o veřejný prostor, udržitelnou dopravu a města, která myslí na své obyvatele, chodce i cyklisty, lidi s malými dětmi či hendikepem,“ řekla nám kromě jiného Iva Linhartová, která je ve spolku AutoMat koordinátorkou hlavního programu Zažít město jinak. A řekla nám toho o dost víc. 

Jak dlouho už se na organizaci Zažít město jinak podílíš? 

V AutoMatu jsem na téhle pozici čtvrtým rokem. Předtím jsem ale spoluorganizovala program v některých strašnických lokalitách, takže Zažít město jinak prožívám už víc let. Možná sedm, nebo osm.

Co tě k této činnosti přivedlo? 

Musím se přiznat, že ze začátku jsem o Zažít město jinak ani nevěděla. Někdy v roce 2013 jsem si sama požádala o grant, abych s dalšími aktivními lidmi mohla udělat sousedskou slavnost u nás v parku před Strašnickým divadlem, kde se jinak nic nedělo. Ta byla v létě a moc se povedla. Díky tomu jsem se později dozvěděla, že se na podzim koná Zažít město jinak. Se sousedy jsme dohodli, že to zkusíme, a udělali jsme první a druhý ročník. V roce 2018 jsem nastoupila do AutoMatu.

Co je podle tvého názoru hlavním smyslem Zažít město jinak? Proč se slavnosti vlastně konají? 

Ukazovat, že veřejný prostor má obrovský potenciál stát se místem, kde se dá kvalitně trávit volný čas. Že se dá využít i jinak, než pro rychlé přesuny z místa na místo, a že je možné se v něm cítit bezpečně. Smyslem je tedy umožnit lidem prožít tato místa úplně jinak a ukázat potenciál, který se v nich skrývá. A v neposlední řadě je Zažít město jinak příležitostí pro místní, aby upozornili na problematická místa a podíleli se na jejich řešení.

Před Strašnickým divadlem si lze i obohatit knihovničku

Jednou za rok, není to málo? 

Ono většinou u jedné akce nezůstane a sousedé se při různých příležitostech potkávají dál. Další a možná ještě důležitější věc je pak to, že můžeme ukázat široké veřejnosti i zástupcům města a úřadům, jak to vypadá v praxi. I když jde o jednorázovou akci, stává se takovým mostem porozumění. Samotný zážitek z proměny známé ulice může mít při dalším plánování veřejného prostoru velký význam.

Vnímáš u slavností za tu dobu, co se na nich podílíš, nějaký výrazný posun? Ať už jakýmkoliv směrem? 

Stoupá zájem u jednotlivců i spolků, které jsou aktivní celoročně. A druhá, podle mě klíčová věc, je vzrůstající a cílená podpora komunitního života a aktivit ze strany městských částí. Zejména v Praze je to za těch sedm let neskutečný posun a některé věci se dají zařídit poměrně snadno.

Co všechno vlastně organizace sousedské slavnosti obnáší? 

V první řadě, a na to se často zapomíná, je třeba mluvit o svém záměru se sousedy a místními spolky. Vždycky se totiž hodí někdo, s kým se dají úkoly sdílet. Dalším krokem je vyřízení záboru – povolení, aby se akce mohla konat na chodníku, na vozovce nebo třeba i v parku, což často lidem nedochází. Za pražské organizátory to vyřídíme my v AutoMatu zdarma. Připravíme všechny nákresy s formálními náležitostmi, dopravně-inženýrská a další opatření, která mohou být pro organizátory náročná. Organizátorům tak šetříme náklady z komunitního rozpočtu. Zábory jsou úplný základ, který se musí pro akce ve veřejném prostoru vyřídit, aby se vůbec mohly konat.

Dobré jídlo k Zažít město jinak prostě patří

S čím ještě AutoMat pomáhá?

Dále pomáháme s propagací celé akce a zajistíme veškeré tiskoviny pro všechny lokality. Celou dobu také nabízíme všem konzultace a zkušenosti a upozorňujeme na to, kde by mohl nastat nějaký problém. Například, jak zajistit přívod energie a zabezpečit kabely, které se vedou přes vozovku. Jak oznámit akci na OSA, zajistit dodržování hygienických nařízení, nahlásit pálení hasičům. Také hlídáme kalendář a upozorňujeme na blížící se termíny a spoustu dalšího.

V Praze se Zažít město jinak účastní téměř 100 lokalit. Znamená to, že komunikuješ ve stovkou lidí ve stejném čase? 

Zhruba. Já jsem dřív koordinovala dobrovolníky pro festival Jeden svět a tam jsem se asi naučila jednat s velkým množství lidí. Osobní komunikace je i v dnešní době potřeba. Jsem tu pro ně a mohou mi kdykoliv zavolat nebo napsat a řešit se mnou cokoliv.

Máš nějakou svojí oblíbenou lokalitu, kam chodíš každý rok?

Dopoledne trávím na telefonu a pomáhám organizátorům řešit nevyparkovaná auta. Jsou místa, kde je to vždycky trochu dramatické a nepříjemné, protože zůstanou třeba auta na místě, kde mělo stát pódium apod. A pro místní organizátory je to často náročné. Ale odpoledne už se dostanu do města. Mám ráda křížení ulic Mexická a Bulharská, kde je vždycky výborná atmosféra, hudební i výtvarný program, šperkařské dílny. Také musím vypíchnout lokalitu Na Slatinách, taky na Praze 10, což je bývalá nouzová kolonie a je to úplně něco jiného než ostatní „velkoměstské“ lokality.

Co děláš, když zrovna neřešíš Zažít město jinak?

Uf, dneska bych už asi řekla, že dělám na plný úvazek aktivity s komunitami. S kamarády ze spolku Bubahof jsme otevřeli komunitní prostor ve Strašnicích. Samozřejmě nás trochu rozhodil covid, ale fungujeme. Založili jsme odběrnou skupinu komunitou podporovaného zemědělství, vozíme citrusy z Řecka, máme galerijní místnost na výstavy. Zároveň jsem členkou místní komunitní zahrady, která mi také bere něco času. Jsem zkrátka ze všech stran obklopena sousedy a lidmi, kteří vymýšlejí super věci.

Každý se může naučit něco nového. Malí i velcí

Jak by podle tebe vypadalo ideální město? 

Pokud jde o komunity, tak si myslím, že zažíváme celorepublikový boom. Myslím, že je poměrně snadné je vybudovat, ale obtížnější udržet. V celé republice rozhodně existuje spoustu míst, kde se to skvěle daří. Obrovské rezervy ale máme, pokud jde o veřejný prostor, udržitelnou dopravu a města, která myslí na své obyvatele, chodce i cyklisty, lidi s malými dětmi či hendikepem. Tam jsme pořád dost daleko od ideálního stavu. Ale věřím, že v tomto směru se pohneme a budeme odstraňovat spíše příčiny problémů, než jen pořád upozorňovat na náročnost změn. Dopad pandemie v některých světových metropolích ukázal, jak jednoduše lze prostor ulice adaptovat na probíhající změny a že to může skvěle fungovat.

Máš nějaký veřejný vzkaz pro organizátory a organizátorky? 

Chtěla bych jim určitě vyřídit, že moc děkuju za ty čtyři roky, které jsem s nimi na dálku i na blízko mohla strávit. A poslat sílu všem, kteří přemýšlejí třeba i nad malou akcí nebo dílčí změnou ve svém okolí. Běžte do toho, protože to stojí za to.

Líbí se vám, jak se ulice našich měst a obcí proměňují v rámci sousedských slavností Zažít město jinak a chtěli byste naši činnost podpořit? Přidejte se do Klubu přátel AutoMatu a pomozte nám s dlouhodobým a systematickým oživováním veřejného prostoru.