AutoMat vítá politickou shodu na rekonstrukci Smetanova nábřeží a upozorňuje na nedostatky konceptu

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy zveřejnil koncem března nový koncept plánů na rekonstrukci Smetanova nábřeží. Spolek AutoMat vítá politickou dohodu na tomto kompromisu. Upozorňuje ale, že koncept přichází pozdě a není dostatečný. Historické centrum by si v budoucnu zasloužilo mýto a méně parkování. K představenému projektu pak spolek zasílá řadu podnětů pro další přípravu.

Spolek AutoMat podporoval zklidnění Smetanova nábřeží posledních patnáct let. Po mnoha desítkách let diskusí, slibů a politického lavírování je skutečnost, že došlo k politické dohodě nad jeho řešením, obrovskou úlevou. Dohodu na tomto záměru proto vítáme a nepochybujeme, že jeho realizace bude pro historické centrum významným přínosem.

Městem představené podklady – dopravní koncept a koncepční zadání Institutu plánování a rozvoje jsme prostudovali a zkonzultovali s dalšími odborníky. Oproti současnému stavu přináší koncepční zadání zásadní pozitivní změnu v organizaci veřejného prostoru. Změna k lepšímu by mohla být ještě větší, dané zadání ale odpovídá návrhu dopravní regulace, která přinese jen relativně malé snížení automobilové dopravy.

Zklidnění nezklidnění

Průjezd nábřežím bude samozřejmě nadále možný pro tramvaje, vozidla taxi služeb, IZS, cyklisty a individuální výjimky. Vedle toho záměr předpokládá ponechání průjezdu rezidentům (tedy vlastníkům parkovacího oprávnění pro Prahu 1, 2 a 5) a v centru krátkodobě parkujícím vozidlům. Podkladová analýza neuvádí, jaký bude reálný pokles automobilové dopravy. Náměstek primátora Adam Scheinherr ale odhadl, že doprava poklesne na dvě třetiny současného stavu, kdy po nábřeží projede 21 tisíc aut denně, tedy na zhruba 14 tisíc vozidel. Náš odhad je optimističtější, na základě směrových průzkumů očekáváme na Smetanově nábřeží pokles na nějakých 10-12 tisíc vozidel denně. I to je ovšem pořád relativně dost.

K zásadnímu osvobození centra od automobilové dopravy se tak nejspíš neschyluje. Provoz spíš přejde do stavu plynulého průjezdu, kdy kolony aut nezdržují tramvaje. Tedy bude možné vést auta i tramvaje společným koridorem a získat více místa pro pěší a solidní řešení pro cyklisty.

Pokles dopravy v centru Praha už zažila – po zprovoznění Blanky. V následujícím období ale zaúřadovala dopravní indukce vně Městského okruhu a tak se část aut z okruhu vrátila zpátky do centra. I tehdy byla příležitost snížit průjezd centrem výrazněji. To, že současný koncept přichází pozdě, je tedy výsledkem dlouhodobé nekoncepčnosti. Odněkud se ale začít musí, možná právě proto má návrh spíše nízké ambice.

Centrum potřebuje lepší dopravní plánování

Problém v historickém centru dnes nespočívá jen v neadekvátním dopravním zatížení Smetanova nábřeží a Karmelitské. Potíž je v celkovém přetížení centra automobilovou dopravou. To se postupně dále zhoršuje s tím, jak zde přibývají podzemní parkovací místa, aniž by výrazně ubývala stání na ulici. Počet parkovacích míst v Pražské památkové rezervaci přitom dle studie IPR už dávno překročil únosnou mez.

Chce-li radnice Prahy 1 udělat něco pro své rezidenty, měla by parkovací domy po dokončení nabídnout za přijatelné ceny místním obyvatelům a snížit počet parkovacích stání v ulicích. Zastropování celkového počtu parkovacích míst v centru zavedli v Bernu a Curychu už v roce 1993 – za každé auto přesunuté pod zem se tam kus ulice na povrchu vrací lidem.

Souběžně si historické centrum žádá zavedení poplatku za vjezd (s úlevou pro rezidenty), a takzvaný cirkulační (oběhový) plán, při kterém průjezd napříč historickým centrem téměř neexistuje. V případě takového řešení vjíždějí všechna vozidla do cíle v centru a odjíždějí stejným směrem, aby dále pokračovala po vnitřním okruhu. Zásobování se děje na výjimku (podobně jako dnes v pěších zónách) a s větším využitím alternativ.

Takové úvahy ovšem nyní na stole neleží.

Podle koncepčního zadání, ale s úpravami

Koncepční zadání pro další projektovou přípravu prošlo rozsáhlým interním připomínkováním a je tak velmi solidní vzhledem k tomu, jakému provozu aut se přizpůsobuje. Pro další přípravu proto orgánům města doporučujeme jen několik změn.

Kompletní návrh, který jsme městu zaslali, najdete v samostatném dokumentu. V následujících odstavcích vám přinášíme jeho stručné shrnutí:

Zóna 30 v celé délce a budoucí nábřeží v jedné rovině

V konceptu je navržené zachování rychlostního limitu 50 km/h v jižní polovině Smetanova nábřeží od Národní po Betlémskou. Pro lepší komfort chodců navrhujeme, aby celé nábřeží bylo v jednotném režimu zóny 30 km/h. Zdržení tramvají bude méně než 10 sekund a je možné jej kompenzovat jinde.

Pro další přípravu nenavrhujeme řešit nábřeží v jedné rovině, jakkoliv to byla naše původní představa. Neodpovídala by tomu příliš vysoká intenzita zbývající automobilové dopravy a je zde tvrdý nesouhlas památkářů. Navrhujeme ale provést přípravu, která svedení do jedné roviny v budoucnu neznemožní.

Dále doporučujeme, aby se začalo připravovat otevření loubí v průjezdu u Křižovnického náměstí (tzv. „myší díře“), s největší prioritou u jižního domu na rohu Novotného lávky, kde je chodník v ulici nejužší.

„Cyklovídeňská“ zastávka Karlovy lázně a jiná zlepšení pro cyklodopravu

Západní zastávku Karlovy lázně navrhujeme upravit jako tzv. „cyklovídeň“ – tedy zastávku se zvýšeným cyklistickým pásem při nástupní hraně. To by umožnilo zkrátit cyklistům nepříjemný průjezd v tramvajových kolejích jižním směrem asi o třetinu. V severním směru není jisté, zda by se cyklovídeň vyplatila, žádáme ale podrobnější prověření.

Dále žádáme prověřit bezpečné řešení severního vjezdu do tramvajových kolejí v Křižovnické před Křižovnickým náměstím a zlepšit bezpečnost cyklistů v místě parkovacích stání pro zásobování rozšířením západního cyklopásu na Smetanově nábřeží na „dánský standard“ 2,25 metru. Navrhujeme také prodloužit obousměrný cyklopás na Masarykově nábřeží až k mostu Legií, aby cyklisté odbočující na most vlevo nemuseli na sto metrech dvakrát křížit tramvajové koleje.

Třešničkou na dortu je pak návrh na bezpečnější křížení tramvajových kolejí lokálním vyplněním kolejnic gumovým profilem (v roce 2013 s tímto experimentovali v Curychu).

Anenský trojúhelník změny na nábřeží nepodmiňuje

Závěrem upozorňujeme, že velmi kontroverzní kauza ohledně záměru městské části Praha 1, tzv. „revitalizace“ Anenského trojúhelníku (a na to navazujících mol a jiných atrakcí na Vltavě) by neměla mít na úpravy na Smetanově nábřeží vliv. Dle informací z Institutu plánování a rozvoje na sobě úprava Smetanova nábřeží a Anenského trojúhelníku nezávisí, záměry jsou spolu pouze koordinovány.

Přání úspěchu

I přes výše zmíněné výhrady přejeme hlavnímu městu, jeho orgánům, ale i všem obyvatelům i návštěvníkům Prahy, ať se představenou rekonstrukci podaří v nejbližších letech realizovat.

Titulní obrázek: IPR Praha.