Dostupnost veřejné dopravy je pro obyvatele měst, ale i města samotná, nezbytná. A zhruba 180 měst po celém světě se rozhodlo nabízet různé formy veřejné dopravy dokonce bezplatně. Naše nová kolegyně a členka Laboratoře udržitelného urbanismu Adéla Vavříková se jim podívala na zoubek a všechny benefity (ale i nevýhody) dostupné či bezplatné veřejné dopravy přetavila v 45 stránkovou rešerši. V tomto článku vybíráme z rešerše, která nahlíží převážně do zahraničí, některé zajímavé pasáže, tvrzení či statistiky.
Naše rešerše reaguje především na současné debaty o zdražování veřejné dopravy v našem hlavním městě (které kvalitou i dostupností veřejné dopravy vyniká). Argumenty pro zdražování (chybějící finanční prostředky) byly ve veřejných debatách probrány dostatečně. Naopak protiargumenty řádně vysvětleny nebyly a navíc byly mnohokrát populisticky zneužity. I proto přinášíme datově podloženou rešerši, která možnosti financování veřejné dopravy hlouběji kontextualizuje.
Cílem rešerše je ukázat možné přínosy (ale i možné nevýhody) dostupné či bezplatné veřejné dopravy ve městech. Kritizovaná a přitom pouze zdánlivá nevýdělečnost systémů veřejné dopravy je bohužel jedním ze základních mýtů o veřejné dopravě jako službě veřejnosti. Proč? Benefity veřejné dopravy je totiž vždy třeba hledat i v nepřímých a těžko zpeněžitelných přínosech. I proto jsme přesvědčeni, že široce dostupná veřejná doprava je základním ukazatelem schopnosti města či státu zajistit svým obyvatelům rovný přístup ke zdrojům, volnému pohybu a zaměstnání a tak zároveň zajistit citlivé zacházení s naší planetou.
Připomeňme ve zkratce výhody široce dostupné veřejné dopravy, pro hlubší kontext, prosím nahlédněte přímo do rešerše:
Veřejná doprava je ekologičtější a efektivnější způsob než cestování osobními automobily. Zajišťuje udržitelné životní prostředí a flexibilně reaguje na změnu klimatu. Dostupná či bezplatná veřejná doprava vede ke snížení znečištění ovzduší a celosvětově může vést ke zpomalování globálního oteplování. Rovněž tak dochází ke snížení zdravotních rizik obyvatelů/ek měst a vesnic (především jde o respirační onemocnění).
Rovný přístup k dopravě, který bezplatná veřejná doprava přináší, napomáhá nediskriminovat sociálně slabší skupiny (sociální a ekonomická rovnost).
Dostupná i bezplatná doprava je zásadní pro státní ekonomiku a zvyšuje kvalitu života. Má pozitivní efekt na pracovní trh, je přínosem pro zaměstnance/kyně i zaměstnavatele. „Investice do veřejné dopravy produkují dvakrát tolik pracovních míst na jeden dolar než investice do silniční infrastruktury.“ – jeden z výzkumů citovaných v rešerši
V rešerši se dočtete také o dalších benefitech jako jsou: zvýšení kvality veřejného prostoru, snížení dopravních zácp ve městech, lepší veřejné zdraví, nižší náklady státu na veřejné zdravotnictví a další.
Mnoho lidí si říká, kdo to všechno zaplatí? Dle studie Greenwichské univerzity má dostupná a kvalitní veřejná doprava klíčový význam pro lidské zdraví a sociální i ekonomickou rovnost obyvatel/ek. Všechny tyto přínosy jsou ale bohužel jen těžko finančně vyčíslitelné. Autoři/ky studie proto tvrdí, že ve věci financování veřejné dopravy jde spíše o politickou otázku nežli finanční.
Jedno je ale jisté: s dostupnou a kvalitní veřejnou dopravou se zvyšuje kvalita života lidí. Přístup k práci, vzdělávání a volnočasovým aktivitám vede k bohatší a vzdělanější společnosti. V Evropské unii jsou provozní náklady veřejné dopravy zpravidla financovány z veřejných prostředků v rozmezí 23–50 % z celkových nákladů (v USA 57–89 %).
V Praze tvoří příjmy z prodeje jízdenek a kuponů pouhou pětinu výnosů pražského dopravního podniku. Potenciální implementace bezplatné veřejné dopravy by tak z hlediska rozpočtu Dopravního podniku znamenala pouze 1/5 provozních nákladů, pokud navíc odečteme náklady na provoz a kontrolu systému jízdného, dostáváme se k ještě nižšímu číslu.
Pokud hledíme na příjmy od uživatelů/ek, měli bychom o veřejné dopravě uvažovat podobně jako třeba o stavbě silnic, na které přispíváme z daní všichni, i když je využíváme různě. Další přímé poplatky tak způsobují, že vzniká skupina lidí, kteří si nemohou dovolit pravidelně kupovat kupony, což vede pouze k další diskriminaci. Na tento projev nespravedlnosti inovativně reaguje například švédská nevládní organizace Planka.nu, která dlouhodobě lobbuje za veřejnou dopravu zdarma. Jejím hlavním cílem je platit pokuty svých členů z členských příspěvků, jež jsou nižší než měsíční jízdné.
Systém bezplatné dopravy pro rezidenty/ky funguje od roku 2013, po zavedení se počet obyvatel/ek (s trvalým pobytem) hlavního města zvýšil o 1,2 %, díky čemuž získalo město více peněz z daňových příjmů. Změna měla pozitivní vliv i na zdraví starších lidí, kteří jsou díky bezplatné veřejné dopravě aktivnější a tvoří většinu lidí, kteří aktivně používají regionální linky.
Bezplatná veřejná doprava pro osoby mladší 18 let (od září roku 2020). Část pařížské dopravy je placena z daně z příjmů.
Vídeň nemá zaveden bezplatný systém veřejné dopravy, ale zavedla různé metody pro efektivnější financování a dostupnější formy dopravy pro všechny. Tou nejzajímavější je asi „daň na metro“ – cca 2 eura, která platí zaměstnavatelé za každého svého zaměstnance.
V Bostonu probíhá intenzivní debata zavedení bezplatného systému veřejné dopravy, který část politické reprezentace města vnímá jako klíčový faktor pro řešení sociální a rasové nerovnosti. Podle tohoto tábora by měl mít každý obyvatel právo na přístup ke svému městu jako celku. Zastánci veřejné dopravy zdarma také uvádějí, že zaměstnanci/kyně s nižšími mzdami mají tendenci dojíždět dále, a přesto si častokrát nemohou dovolit týdenní či měsíční jízdenky, a ve výsledku tak utratí za dopravu více peněz než lidé ze střední či vyšší sociální vrstvy.
Zavedení veřejné dopravy zdarma zvýšilo využití sítě linek o 60 % ve všední dny a o 100 % o víkendech. Téměř polovina respondentů/ek následného dotazování uvedla, že osobní automobil již nechávají doma, 5 % dokonce své automobily prodalo úplně.
Veřejná doprava je bezplatná v celém státě (i pro turisty) od 29. února 2020. Opatření cílí na snížení uhlíkové stopy země a jeho tvůrci doufají, že zmírní jedny z nejhorších dopravních zácp na světě. Stejně tak má ušetřit výdaje nízkopříjmovým skupinám.
Není překvapením, že česká veřejná doprava je v celosvětovém měřítku dostupná a kvalitní, ale v rámci sociální spravedlnosti a klimatické krize je třeba se neustále zlepšovat.
Titulní foto: Communauté Urbaine de Dunkerque
Nakrmte AutoMat
Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!