Krásných pět let s Blankou aneb tunely jsou fajn

Městský okruh má své mouchy, ale pojďme si na základě zkušeností z pětiletého provozu Blanky přiznat, že Praze může jeho dokončení jedině prospět.

Může se zdát, že AutoMat v souvislosti s pražskými tunely soustavně maluje čerta na zeď, proto jsme se rozhodli hned zkraje roku tyto pochyby rozptýlit. V září jsme oslavili pět let otevření Tunelu Blanka a myslíme si, že si tohle výročí zaslouží ještě jedno připomenutí, abychom rok 2020 pěkně uzavřeli. Tentokrát budeme především chválit. Takové tunely nejsou žádná legrace. Stojí dost peněz, hromadu času a komplikací a tak pro kritiku není prostor.

Tunel Blanka se nám v roce 2020 konečně podařilo zkolaudovat (i když nás dlouho strašilo, že to nepůjde, protože nebyla splněna podmínka dostavby okruhu pražského). To je ale jen třešinka. Hlavní je, že Blanka už dávno před tím dostala auta pod zem a lidé na povrchu Prahy můžou konečně volně dýchat. Pojďme si proto projít, za co konkrétně tunelu Blanka vděčíme a osvětleme si, proč bychom měli pokračovat v plánech na její prodloužení.

Ulice nad Blankou jsou „v klidu“

Změna průměrné denní intenzity automobilového provozu v ulicích nad Blankou vůči stavu před otevřením Blanky (ve vozokilometrech):
2015 po otevření (-92 tisíc = -36,5%)
2019 (-78 tisíc = -31%)

Je to tak. V úseku Milady Horákové, kolem kterého se v podstatě nebydlí (obyvatelé Molochovu prominou) klesla po otevření tunelového komplexu Blanka doprava o třetinu, takže zde vznikl  prostor pro další auta. M. H. naštěstí pořád vypadá jako výpadovka, takže je na případné nárůsty v dalších letech připravená. Koneckonců, i tahle ulice se jednou za čas, při nějaké neočekávané události, ucpe. Za kolony pak jistě může neuvážené zúžení ulic v zástavbě Prahy 7, vedené aktivistickými politiky.

A z toho plyne jasné poučení. Stavbou tunelu totiž sice vzniká rychlejší zkratka, ale ta není relevantním argumentem pro omezení pohodlného průjezdu aut na povrchu. Když totiž v tunelu nastane nějaký problém, koledujeme si o pořádný kolaps. Území kolem vjezdů a výjezdů i tak přeci nabízí spoustu prostoru pro kreativní řešení bezpečného pohybu chodců a cyklistů. Například křižovatka pod Pražským Hradem chodcům konečně přinesla skutečně bezpečné a zároveň dobrodružné pěší propojení připomínající horskou dráhu. Cesta z Dejvic na Hrad teď (podobně jako ta ze Střešovic na Letnou) vede útulnými podchody a celá oblast hradeb je navíc doplněna klidnými zelenými parčíky. Každý z nich je osazen důstojnou sochou či pomníkem, u kterých můžeme rozjímat za zvuku šumění vodních děl přehlušujícího provoz ze sousedních tunelových vjezdů. Pumpičkáři, kteří potřebují závodit s auty nakonec ocení i chráněnou stezku podél silnice na Letenské pláni (těch několik přerušení z toho cyklistickou tragédii přece nedělá).

Dopravní odlehčení v širším centru

Změna průměrné denní intenzity automobilového provozu v širším centru vůči stavu před otevřením Blanky (ve vozokilometrech):
2015 po otevření (-232 tisíc = -8,3%)
2019 (-67 tisíc = -2,4%)

Volnější silnice nesklízí jen ulice nad Blankou. Po prvotním poklesu dopravní intenzity v širším centru zase zdárně rostou. Loni jsme byli na ¾ stavu před Blankou, takže kapacita pro další auta naštěstí ještě zbývá, výborně! Prvotní snížení  provozu ovšem umožnilo neuváženou reakci v podobě zřízení tramvajové zastávky přímo na magistrále a s ní také jeden přechod pro chodce (zaplaťpánbůh s rozumným tlačítkovým provozem). Ochranné cyklopruhy na vozovce Hlávkova mostu naštěstí vybledly, ale nikde neviditelní pumpičkáři si u již zmíněného přechodu alespoň vymodlili nové cykloboxíky.

Cykloomalovánky bohužel vydržely na mimoúrovňové křižovatce pod Hlávkovým mostem a tak k nim nedávno přibyly další, dnes tolik oblíbené ochranné cyklopruhy. A co hůř, nově provoz na nábřeží Kpt. Jaroše zdržuje také několik přechodů pro chodce. Nedá se nic dělat, k drobnému zklidňování komunikací, které někteří politici v souvislosti s výstavbou tunelu neuváženě naslibovali, opravdu sem tam dochází.

Jak už jsme psali výše, Praha 7 tuhle pro Prahu naprosto neodůvodněnou dopravní politiku prosadila i na Veletržní, kde však snížením průjezdné kapacity zkomplikovala řidičům pohodlnou objízdnou trasu a nutí je tak cestovat útrobami Blanky, bez možnosti zastavit se cestou na kávu nebo na nákup. Jako plnohodnotná záloha by sice Veletržní nestačila ani bez zúžení, ale ta ulice má pořád ještě chodníky, takže nic nebránilo udělat ji pro jistotu o pruh širší.

Až budete stát v koloně, a je úplně jedno kde, vzpomeňte si na Prahu 7, která nás o kapacitu dopravního systému soustavně okrádá.

Obětí odlehčení se stává…: Historické centrum

Gratulujeme! Ač se tomu někteří politici bránili a nepřáli mu to, historickým centrem jezdí od otevření Blanky zhruba o 8 % méně aut. Centrum tak zčásti osiřelo a tenhle stav si nepochopitelně víceméně drží. To jako svůj argument bohužel užívá část současného vedení Prahy pro své sociální experimenty na páteřních dopravních tepnách, které srdcem města vedou. Zamýšlené zklidňování centra naznačili politici hlavního města nedávným uzavřením krátkého jednosměrného úseku pro automobilový provoz. Zaplaťpánbůh Praha 1 ani část koalice na žádné zklidňování zatím nepřistoupila, takže se to dá pohodlně objet přilehlými ulicemi, kde se teď ani nemotají turisté. Pokud ale chcete cestou vidět nejkrásnější pohled na Hradčany, musíte si objet kolečko a na Smetaňák vjet ze severu.

Sever? Sever stojí v kolonách, ale mohlo být hůř

Možná je úbytek provozu v centru jen prostá nepřízeň osudu. Místní tak při pohledu na osiřelé (nepochybně právě z důvodu dopravních omezení – kromě uzavření průjezdu tu totiž také mizí parkovací místa) podniky na Smetanově nábřeží jistě závidí severu Prahy, kterému naopak Blanka nadělila 10% nárůst intenzit.  O krásných a klidných ulicích z Instagramových účtů vedení hlavního města si tak může Praha 6 a 8 nechat jen zdát. Lidé, pohybující se v blízkém okolí ulic Patočkova a V Holešovičkách jsou jistě rádi, že po zprovoznění Blanky vyskočila intenzita v Patočkově ze 30 na 40 tisíc a V Holešovičkách ze 60 tisíc na 100 tisíc aut za den. Nepochybně právě díky výstavbě Blanky jich tam teď nejezdí třeba sto dvacet tisíc.

Spása v betonu

Podobně jako již zmínění obyvatelé Břevnova a Libně i my proto věříme, že celou Prahu nakonec skutečně spasí až celková dostavba Městského okruhu (která podobně jako Blanka nemusí čekat na dostavbu okruhu Pražského, protože ten je přeci státní, takže jeho výstavbu neurychlíme). Minimálně lidé, bydlící kolem ulic, které má tunel nahradit, už nepochybně trhají kalendáře. Neméně se těší také developeři, kteří už si rozkrajují dostavbou uvolněné pozemky pro výstavbu a chystají automixy plné betonu. Než zaboří svá rypadla do země, bude už snad platit nový stavební zákon a oni pak budou muset postavit mnohem více parkovacích míst v podzemí než jim dovolují nadbytečné ale současným zákonem uznávané Pražské stavební předpisy. Do Prahy si tak nastěhujeme zase spoustu nových šťastných a bezesporu bohatých (protože ty garáže musí někdo zaplatit) lidí a dalších automobilů. I jim tak přijde Městský okruh v tunelovém provedení vhod. Pokrok zkrátka nezastavíš!

Tak hurá do toho

Pět let po otevření Blanky jezdí ulicemi Prahy každý rok víc a víc aut. (Dle ročenky TSK je nárůst vozokilometrů mezi lety 2014 a 2019 11 %). To je samozřejmě důvod k radosti a my Praze ještě jednou gratulujeme a přejeme, aby nepolevila. Ať si pak i nad dalšími tunely klidně vzniká prostor pro ještě lepší parky a cyklostezky. Doufejme ale, že nám nikdo nezabrání k nim bezpečně přijet autem, abychom si občas protáhli těla a mysl rekreační procházkou či cykloprojížďkou. To vše v kultivovaném prostředí bez hluku projíždějících automobilů a vdechování jejich zplodin, které se cestou z tunelových výduchů díky zázračným technologiím promění ve svěží lesní vánek.

Díky úspěchům Blanky jsme na dohled dalšímu historickému milníku: okruh bude jednou možná hotový. Než se ale (o)kruh skutečně uzavře, tak to ještě nějakou tu chvíli potrvá. Čekání jsme se vám proto rozhodli zpříjemnit novým podcastem s poetickým názvem Nežbudeokruh. V prvním díle se (trochu vážněji než v tomto článku) dozvíte vše o historii i budoucnosti pražských okruhů. Podcast budeme natáčet, jak asi tušíte, do té doby, než se čas našeho čekání na okruh naplní. Zatím můžete tipovat, kolik dílů se nám do této etapy vleze.

Ať žije Blanka a hurá dalším tunelům!