Příběh Blanky 2

Obecné koncepce vedení a provedení městského okruhu tu s námi jsou již několik desetiletí. V současnosti již dokonce zhruba tři čtvrtiny okruhu kolem centra města existují. Poslední, severovýchodní úsek, mnohými označovaný jako Blanka 2, je v současné době ve fázi intenzivních příprav. Pojďme se proto podívat na historii uvažování o této dopravní stavbě v kontextu dlouholetých aktivit ze strany spolku AutoMat.

Vedení trasy severovýchodní sekce Městského okruhu fakticky kopíruje ZÁKOS, tedy tzv. základní komunikační systém, navržený v 70. letech minulého století jako víceméně povrchová síť městských dálnic. Soustavě okruhů a radiál padly v prvních etapách výstavby za oběť některé čtvrti či historické obce (Holešovice, Krč, Braník), jiné čtvrti byly zásadně změněny. Podle původních plánů měly padnout za oběť ZÁKOSu také i například rozsáhlé části Žižkova či Smíchova. Celá severovýchodní sekce okruhu z Troji do Hostivaři měla být plně povrchová, se zbouráním návsi v Malešicích a s rozsáhlými demolicemi v oblasti Libně. Na Balabence bylo navrhováno přemostění, které bylo z poloviny postaveno a najdete jej dnes jako Čuprovu ulici.

V roce 1993 byl ZÁKOS označen za zastatralý a přehodnocen. Tehdy posuzované alternatívní varianty vesměs s „těžkým“ městským okruhem v tomto úseku nepočítaly, byť obejití úzké ulice Pod Táborem kapacitnější komunikací bylo navrženo ve všech variantách. Oficiální linie se ale nakonec spokojila s ořezáním ZÁKOSu o komunikace uvnitř budoucího Městského okruhu. Severovýchodní sekce okruhu byla ponechána s tím, že se postaví jako poslední. Svědectví o tom, jak byli přizvaní zahraniční experti na počátku 90. let dotlačeni k doporučení Městský okruh v záměrech zachovat, najdete v poučné knížce Martina Horáka „Úspěch i zklamání. Demokracie a veřejná politika v Praze 1990-2000.“

2000 – 2013: Cesta k posudku EIA

Příprava poslední sekce Městského okruhu probíhala od počátku tisíciletí ve stínu Blanky, na rozdíl od ní ale již s povinným posuzováním vlivu stavby na životní prostředí EIA. Počítalo se proto s přesunutím některých úseků do tunelu. Pod Spojovací ulicí měly být tunely ještě hloubené. Podzemní vedení měla mít také tzv. Libeňská spojka, propojující Libereckou ulici s Čuprovou. Do prvního posuzování EIA šla severovýchodní sekce jako trojice samostatných staveb v roce 2008. A – překvapivě – neprošla. Posudek záměrům vytkl zejména, že – i přes jejich zásadní provázanost – nejsou jejich dopravní dopady posuzovány jako celek.

Druhá EIA na Městský okruh probíhala v letech 2011 a 2012, tedy v době, kdy Prahou začaly otřásat skandály kolem prodlužování a prodražování tunelu Blanka.

Postoj AutoMatu k dostavbě MO se nesl ve stínu Blanky. Byli jsme si vědomi toho, že například mýto či nízkoemisní zónu lze zavést i bez okruhu, a že i zde hrozí předčasné zprovoznění stavby dříve než vnější okruh. Naše tehdejší možnosti nám nedovolily zpracovat alternativní záměr, soustředili jsme se proto na otevření kritické debaty o záměru formou veřejných debat a publikovaných připomínek.

Vizualizace navrhované křižovatky Balabenka v dokumentaci pro EIA, 2011.

AutoMat byl jedním z mnoha, kdo záměr v řízení EIA připomínkovali, ze zpětného pohledu možná málo důsledně. Nepodařilo se nám argumentačně vyhrát nad nesmyslným hodnocením záměru, podle kterého bude po zprovoznění Městského okruhu jezdit v Praze méně aut než bez něj, protože mýto údajně nelze bez okruhu zavést. Vypořádání našich připomínek tento argumentační faul vágně obešlo. K soudnímu přezkumu stanoviska náš spolek tehdy nepřikročil.

Přesto nebylo připomínkování nadarmo: záměr v roce 2012 vyšel z hodnocení EIA s řadou podmínek, z nichž tu nejvýznamnější – předchozí zprovoznění vnějšího dálničního okruhu – nám jako platnou potvrdili z ministerstva životního prostředí i v roce 2019.

Také požadavky na kvalitní řešení pro bezmotorovou dopravu, které podával AutoMat i pražská cyklokomise, se podařilo zúročit při přípravě poslední verze záměru – bez nich by výsledný návrh tak dobře rozhodně nevypadal.

2012 – 2018: Neúspěšná snaha o variantní řešení

V letech 2012 až 2014 na tom byla Praha finančně tak špatně, že se ke drahému projektu (jemuž se i díky úsilí AutoMatu začalo všeobecně říkat „Blanka 2“) začaly hledat alespoň dočasné alternativy. Koncept zahrnující povrchový šestipruh na Průmyslové a úpravu části Českobrodské přes Hrdlořezy na čtyřpruh byl natolik ničivý, že jej město ani veřejně neprezentovalo. Namísto něj představil tehdejší náměstek Nosek v roce 2012 vytažení okruhu do Průmyslové a Kbelské, s mimoúrovňovými křižovatkami v Hloubětíně a zahloubením Holešoviček.

Další koncept představil v roce 2014 Institut plánování a rozvoje v konceptu odůvodnění metropolitního plánu pod názvem Duál. Část zatížení okruhu by převzaly ulice Průmyslová a Kbelská a nevznikla by Libeňska spojka. Obě větve okruhu by byly realizovány v skromnějších parametrech.

AutoMat reagoval ve vlastním strategickém konceptu Vize 25 tím, že postačí trvalé vedení okruhu Průmyslovou ulicí. Zdálo se, že diskuse o úspornějším řešení městského okruhu konečně započala.

V říjnu 2015 ale na dopravním výboru „přistál“ dokument radního Dolínka, podle kterého měla být zahájena příprava územního rozhodnutí pro Blanku 2 v těžké podobě dle schválené dokumentace EIA. Bylo zjevné, že Blanka 2 si pouze vybírala oddechový čas.

AutoMat následně poprvé výrazně ustoupil ze svého postoje, že Městský okruh není potřeba. Ne proto, že by se Praha bez severovýchodní sekce nemohla obejít. Šlo nám o to navrhnout kompromis, nabízející Pražanům alespoň takový okruh, který městu neuškodí. Navrhli jsme proto koncept úsporného Duálu, upravený z návrhu IPRu tak, aby nepřinesl severovýchodu Prahy další dopravní zátěž. Na rozdíl od konceptu IPRu jsme navrhovali úrovňová křížení Městského okruhu na Praze 10 i na Praze 14, souběžné zklidnění ulic Úvalské, Pod Táborem a snížení intenzity na Jana Želivského. Koncept také z úsporných důvodů nenavrhoval zahloubení ulice v Holešovičkách, což bylo jeho největším nedostatkem.

Koncept úsporného dokončení Městského okruhu spolku AutoMat z roku 2015.

Tato idea ovšem nebyla pochopena. Odpůrci městské verze Duálu přiřkli náš koncept nesprávně Institutu plánování a rozvoje – což naprosto stačilo jednak k jeho smetení ze stolu v obou variantách, jednak k tomu, že někteří lidé z IPRu spolku AutoMat údajnou vinu na likvidaci Duálu dodnes zazlívají. Podrobnější vysvětlení rozdílu mezi jednotlivými variantami najdete v našem článku z roku 2016.

Úsporné řešení Duálu jsme v roce 2016 rozpracovali do konceptu Městský okruh pro všechny. Koncept poprvé neřešil jen automobilovou dopravu, ale navrhoval jako nedílnou součást řešení také zásadní zlepšení rychlosti a spolehlivosti veřejné dopravy ve východním sektoru Prahy a zlepšení podmínek pro dopravu pěší a cyklistickou.

Studii se stejným jménem jsme počátkem roku 2017 předali náměstkovi pro dopravu Petru Dolínkovi. Tou dobou už ale nad Institutem plánování a rozvoje dohlížela na místo zelené radní pro územní rozvoj Petry Kolínské primátorka za ANO Adriana Krnáčová, a naplno běžela příprava změn územního plánu pro těžkou verzi okruhu.

Schéma řešení všech druhů dopravy v konceptu spolku AutoMat “Městský okruh pro všechny” z roku 2016.

Plán udržitelné mobility, připravovaný v letech 2017 až 2018, Blanku 2 definitivně potvrdil jako údajně prospěšný záměr, byť si k tomu musel pomoci manipulativním hodnocením jednoho z odborných panelů.

2018 – 2020 Přepracování záměru a otazník jménem Holešovičky

Jakkoliv postoj stran tvořících koalici vzešlou z voleb 2018 nebyl zcela jednotný, rada se přiklonila k tomu, že v přípravě městského okruhu bude pokračovat na základech stávající EIA. Bylo ale rozhodnuto koncept zásadně přepracovat s ohledem na kvalitu řešení zejména na površích. Přepracovaný záměr byl představen v září 2019 v CAMPu.

Jedná se stále o „těžké“ řešení Městského okruhu pro sto tisíc aut za den, výrazně odlišné je ale jeho povrchové řešení. Přepracovaný koncept zahloubil do tunelu oba směry okruhu pod Bílou skálou i další, doposud povrchové úseky. AutoMat se od té doby snaží zjistit, jak Praha zajistí, aby byl záměr realizován v souladu s podmínkami EIA – zejména s tou na nejpozději souběžné dokončení Pražského okruhu, a zda je záměr vůbec v souladu s cílem snížení produkce CO2 v městské klimatické strategii.

Vizualizace možného zahloubení Městského okruhu na Balabence z podzimu 2019.

Otazník zůstal nad nevyřešeným zahloubením Holešoviček. Na jaře 2020 se jej pokusila vyřešit pracovní skupina pod náměstkem Scheinherrem. V dubnu byl výsledek její práce prezentován v CAMPu. Bylo podrobně vysvětleno, že zahloubení Městského okruhu dovolující vyhnout se Holešovičkám i Libeňské spojce, není dle daného zadání možné.

Proč ale nebylo napojení okruhu na Proseckou radiálu posouzeno šířeji a případně modifikováno tak, aby realizovat šlo (například vedením méně významných relací stávajícími ulicemi), jsme se už nedozvěděli. Vlivem covidového lockdownu se totiž akce obešla bez přímé účasti veřejnosti a na položení přímých otázek tak nebyl prostor. Vedení městského okruhu v oblasti Libně tak zůstává otázkou, kterou je rozhodně ještě třeba otevřít.

Nakrmte AutoMat

Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!

V dalším kroku budete přesměrováni na platební bránu.

V dalším kroku budete přesměrováni na platební bránu.

V dalším kroku uvidíte údaje potřebné k založení platby v bance.

měsíčně 1000,- Přidám se

Děkujeme mnohokrát za Vaší podporu, moc si ji vážíme.

Prosíme, nastavte si platbu ve své bance podle následujících údajů, abychom poznali, že jde o podporu od Vás.

  • ve prospěch účtu: 2400063333/2010
  • částka: [amount]
  • variabilní symbol: [variable_symbol]
  • vybraná frekvence plateb: [freq]
Něco se nepovedlo
Zpět do formuláře