Regulace automobilové dopravy je téma, o kterém většina městského obyvatelstva nechce ani slyšet. Je proto pochopitelné, že o něm mlčí také politici. Belgická města ale díky chytrým opatřením sklízí úspěch nejen u životního prostředí ale i u místních obyvatel. Jak prosadit plán rychle a efektivně, ukazujeme na příkladu čtvrtmilionového Gentu, který svým přístupem inspiruje stále větší města.
Začátkem roku zveřejnil britský Birmingham plány, které mají přesvědčit zdejší obyvatele, aby při pohybu městem využívali udržitelnější způsoby dopravy. Centrum města má být rozděleno do několika zón, mezi kterými už nebude možné projíždět osobními automobily. Díky nižšímu počtu aut tak může být Birmingham v navazujících opatřeních vstřícnější nejen k chodcům a cyklistům – ale i obyvatelům obecně, kteří si užijí atraktivnější veřejný prostor. Zároveň se očekává i celkové zvýšení bezpečnosti a rychlejší a spolehlivější cestování veřejnou dopravou. Plynulejší provoz nakonec ulehčí cestování i samotným řidičům, kteří autem jet opravdu potřebují.
Podobné kroky nechystají jen v Birminghamu, ale i v novozélandském Aucklandu. Oběma městům byl přitom inspirací tzv. „cirkulační plán“, který úspěšně funguje v belgické Leuven od roku 2016 a Gentu od roku 2017. Středověké město Gent, jehož velikost je oproti Birminghamu zhruba čtvrtinová (243 000 obyvatel), prokázalo, že je možné zavádět tyto (na první pohled velké) změny prakticky přes noc. Jednoho nedělního rána se vybrané ulice pro průjezd motorových vozidel jednoduše uzavřely. I přes alarmismus místních médií se ale město nezhroutilo, žádný kolaps se nedostavil a lidé nevyšli do ulic. Politici, kteří za plánem stáli, byli o rok později dokonce znovuzvoleni do vedení města – a to se zvýšeným počtem preferenčních hlasů.
Britský Guardian se koncem ledna 2020 zeptal místních obyvatel, jak jsou s plánem spokojeni. Citace z těchto rozhovorů jsou dále v článku použity pro dokreslení místní atmosféry.
Jednoduchým a rychlým změnám samozřejmě předcházela řada událostí. Regulace dopravy v Gentu má třicetiletou historii. S prvním plánem regulace automobilové dopravy přišlo město v roce 1987 v reakci na zhoršující se ovzduší. Ten se ale nakonec prosadit nepodařilo pro velký odpor ze strany podnikatelů a veřejnosti, kteří kritizovali nedostatečnou připravenost záměru.
Plán mobility, který reguloval dopravu v historickém centru, byl prosazen až o dekádu později. Tentokrát už ho doprovázela lepší komunikace a související opatření jako:
Příprava plánu začala v roce 1995. V dalších letech následovala plošná informační kampaň včetně více než 300 veřejných konzultací a jednání se zainteresovanými stranami. Radnice Gentu pro tyto účely dokonce zřídila bezplatnou telefonní linku. V listopadu roku 1997 se pak střed města pro průjezdní dopravu doslova přes noc uzavřel. Dodržování dopravních předpisů začali sledovat dva policisté na kolech a nezákonně zaparkovaná auta byla důsledněji odtahována.
„Klíčem je komunikace, komunikace a komunikace. A také kvalitní kompenzace za úbytek prostoru pro automobily.“ zdůrazňuje Peter Vansevenant, tehdejší ředitel kanceláře mobility v Gentu.
Plán z roku 1997 byl úspěšný, ale nevztahoval se komplexně k celému regionu, což se postupem času začalo projevovat zejména v těsném okolí historického centra. Roku 2003 proto začalo město vyvíjet plán udržitelné mobility pro celý Gent. Tento plán více využíval vědeckých metod a součástí byl také systém jeho vyhodnocování. Do jeho přípravy byli zapojeni všichni aktéři města i celého regionu a celý proces byl transparentně prezentován a diskutován s veřejností.
V roce 2014 vydaly tři vládní agentury zprávu, která zařadila část centra Gentu mezi 5 oblastí s nejvíce znečištěným ovzduším v Belgii. Jako hlavní příčinu tohoto stavu zpráva uváděla vysokou dopravní zátěž. Vedení města se proto rozhodlo okamžitě reagovat přípravou plánu pro další regulaci motorové dopravy v centru jako součást aktualizace plánu udržitelné mobility (schválena 2015). Tzv. „Circulatieplan“ vešel v platnost v dubnu roku 2017.
Příprava cirkulačního plánu trvala tři roky s hlavním cílem zkvalitnit veřejný prostor nejen pro občany, ale i návštěvníky města. Zařídit to měla jednoduchá pravidla, která by z centra vykázala zbytnou, pouze projíždějící, automobilovou dopravu a uvolnila tak místo pro chodce, cyklisty, autobusy a tramvaje, ale také auta s cílem v centru města. Inspirací pro gentský cirkulační plán byl cirkulační plán z nizozemského Groningenu, kde jej implementovali již v 70. letech minulého století.
„Život ve městě se pro chodce a cyklisty, zejména pak pro lidi, jako jsem já, kteří žijí v centru města a nemají auto, stal skutečným požitkem. Po nedávném návratu ze Středního východu jsou změny ještě markantnější, především pokud jde o mého syna. Jízda na kole po silnicích byla hodně nepříjemná, ale tady je to zábavné a relativně bez stresu. Tato opatření výrazně změnila kvalitu života lidí,“ řekl letos v lednu Guardianu Khaled Diab, novinář a spisovatel.
I příprava tohoto plánu byla hojně konzultována s veřejností. Rok před zavedením opatření byl plán zveřejněn. Současně se zveřejněním byl spuštěn informační web, kde si lidé mimo jiné mohli pomocí webové aplikace dopředu vyzkoušet, jak plán změní jejich pravidelné cesty městem. Do diskuzí byli tentokrát začleněni i obyvatelé širšího centra.
Základem cirkulačního plánu bylo rozšíření pěších zón s omezeným provozem v nejstarší části centra. Plán vymezil celkem 5 oblastí (z nichž největší je dále rozdělena do čtyř menších celků), v jejichž ulicích je zakázáno parkovat. Každá zóna má jinou přístupovou cestu, nebo chcete-li bránu s kamerou, která čte poznávací značky. Povolení se váže na SPZ a je vydáváno do jednotlivých zón. Automobily s povolením sem mohou vjet pouze v době mimo špičku (11-18 h), kdy je oblast ryze pěší zónou. Také kolo může být v tento čas zónami pouze vedeno. Mimo špičku se zde mohou automobily i cyklisté pohybovat maximální rychlostí 5 km/h. Na dodržování pravidel dohlíží pěší či cyklo-policisté.
V širším centru Gentu uvnitř okružní silnice R40 byla plošně zavedena zóna 30 km/h. Oblast obklopující historické jádro byla rozdělena do 6 menších celků, do nichž mohou vjet auta pouze s povolením. Povolení je zdarma vydáváno všem, kteří do konkrétní oblasti potřebují – rezidentům i zásobování. Povolení platí pouze pro jednu oblast, ale můžete jich vlastnit více, pokud jejich potřebu prokážete.
Cílem plánu bylo především vymístit z širšího centra tranzitní dopravu, a proto jsou ulice, spojující tyto oblasti, pro většinu motorové dopravy (výjimku tvoří např. autobusy) zaslepeny. Pro omezení průjezdnosti těchto ulic začali v Gentu používat termín „knip“, což lze přeložit jako „střih“. Pro cesty mezi oblastmi je tak vždy nutné vrátit se zpět na okružní ulici. Vjezdy do oblastí jsou opět opatřeny kamerami, které kontrolují poznávací značky.
Gentu se tak zároveň podařilo omezit používání automobilů na krátké cesty po městě. „Lidé si stěžovali, že z jízdy 300 metrů se stala cesta autem dva kilometry,“ vzpomíná Filip Watteeuw, místostarosta Gentu, který kontroverzní plán prosadil. Po zavedení plánu se pak potvrdilo to, co plánovací modely předpokládaly – velkou část dopravních zácp v centru Gentu skutečně způsobovalo nadbytečné cestování na krátké vzdálenosti.
Napříč oblastmi kolem centra mohou projíždět pouze záchranné služby, veřejná doprava, vozidla pro sběr odpadu, taxi a poskytovatelé zdravotní péče s oprávněním, (elektrická) kola, nákladní kola a skútry třídy A a B.
Ulice jsou uzavřeny fyzicky, nebo dopravním značením (v části ulic také došlo ke změnám jednosměrnosti) a současně přeměněny tak, že vybízí k příjemnému odpočinku a trávení volného času. Toto řešení je provizorní – za 5 až 10 let se zhodnotí a spolu s veřejností se navrhnou úpravy trvalé.
„Osobně si myslím, že ulice jsou živější, když nepatří pouze automobilům. Více lidí si dává v létě židle ven, aby mohli sedět na chodníku a povídat si. A některé ulice se stávají tzv. ‚živoucími ulicemi‘, na kterých si děti venku hrají, bruslí a dospělí si dělají barbecue,” užívá si změny Eline, jedna z respondentek Guardianu.
„Před zavedením plánu byly velké části města každý den několik hodin úplně zablokovány. I přesto, že již existovala rozsáhlá pěší zóna, mnoho krásných ulic bylo zahlceno popojíždějícími auty. Teď se dá krásně procházet po centru v průběhu celého dne. Množství cyklistů působivě vzrůstá. Pěší si užívají města a většina obchodníků dobře vydělává. Většina obyvatel už tuto změnu považuje za samozřejmost,“ popisuje místní učitel, Lieven Van de Woestyne.
S cílem omezit bloudění automobilů při hledání místa k zaparkování Gent dále zdokonalil informační systém veškerých parkovacích kapacit, včetně přehledné navigace. Na webu i v terénu tak najdete aktuální informace o parkovacích kapacitách.
Plán mobility v Gentu předpokládal nárůst cyklistických cest z 22 % v roce 2016 na 35 % do roku 2030. Namísto toho, po neuvěřitelném nárůstu používání kol, dosáhli daného cíle v loňském roce, o 11 let dříve než bylo plánováno.
Čtvrtina obyvatel Gentu se rozhodla změnit svoje dopravní návyky nákupem (elektro)kola, předplacením si místní veřejné dopravy nebo zřízením carsharingového účtu.
Řidiči zjistili, že při cestování na delší vzdálenosti stráví v provozu méně času, protože je na silnicích méně spolucestujících. Před zavedením cirkulačního plánu bylo 55 % cest v rámci Gentu absolvováno automobilem. Po zavedení plánu klesl tento podíl na 27 %.
„Bylo to brutální, ale věřím, že žádná jiná cesta ke skutečně obyvatelným městům nevede. Omezování aut není konec světa. To svoje jsem prodal a přesedlal na elektrický carsharing. Obával jsem se toho, ale nakonec jsem ho nepotřeboval tolik, jak jsem si myslel. Ve městě používám kolo, což mi přináší radost. Ale jsou tu také některá negativa. Veřejná doprava by mohla být občas spolehlivější. Na město rovněž dopadly obavy a negativní očekávání. Všichni si mysleli, že to bude peklo, takže se na začátku drželi od Gentu raději dál. Věci se ale postupně dávají do pořádku,“ zní mezi reakcemi v Guardianu.
„Nejlepší městský plán autodopravy je cykloplán,“ říká místní politik za Zelené a autor plánu Filip Watteeuw a dodává, že „větší nabídka prostoru pro chůzi a jízdu na kole nevede jen k většímu množství pěších a cyklistů, ale zároveň se tím vytváří více prostoru pro lidi, kteří svými auty skutečně potřebují jet.“
„Dochází k méně nehodám a prostředí pro život ve městě se zpříjemnilo. Moje rada by byla zaměřit se na celé město, nikoliv jen na malou oblast, aby se neznevýhoňovali lidé, kteří si nemohou dovolit žít v privilegovaných oblastech. Gent zřídil několik cyklotras, kde auta nemohou předjíždět kola. To je pro mě velmi účinný doplněk k omezování prostoru pro automobily,“ říká Moritz Gallei, výzkumný asistent místní univerzity.
Hlavní motivací pro vznik plánu byla potřeba snížit v centru města koncentraci jemných částic a imisí. Na 20 místech centra byla mapována kvalita vzduchu před a po zavedení opatření. V průměru klesly hladiny oxidů dusíku rok a půl od zavedení plánu o 20 %, na některých místech dokonce o 30 %. Snížila se také hlučnost. „Jeden obyvatel mě označil za nejlepšího orchestrálního skladatele, kterého kdy město mělo,“ říká Watteeuw. „Před zavedením plánu jste mohli slyšet pouze kakofonii aut, dnes slyší(te) ptačí písně. Místo hluku aut se mohou lidé normálně bavit a slyšet děti se smát,” doplňuje.
„Město, kde můžete slyšet lidi, kteří chodí a mluví spolu, s tichým šumem kol v pozadí, je v kontrastu s neustálým hlukem automobilů nesmírným zlepšením. Projeďte se ve špičce ulicí Coupure a opravdu to oceníte. Tisíce lidí na svých kolech na nejrušnější silnici a přesto to navozuje pocit klidu. Podniky vzkvétají a město nezemřelo, jak předpovídalo mnoho odpůrců,“ říká Manu Joye, IT manažer.
„Vidíme, že se zvýšila kvalita vzduchu, dochází k méně nehodám a více lidí využívá svoje kolo nebo jezdí veřejnou dopravou. Cirkulační plán funguje,“ říká Watteeuw
Novinář Tine Hens z Leuven, kde podobný plán funguje od roku 2016 se nad prvními reakcemi lidí usmívá. „Znělo to, jako by lidé mluvili o navštěvování válečné zóny. Můj bratr, který v Gentu žije se svou rodinou, se svého auta zbavil, protože je zastaralé. Nejvíc to stojí za to ticho. Zmizel typický ruch aut. I vzduch je lepší než v menších městech, kde je doprava hustší. A pak tady máte krásné experimenty ‚živoucích ulic‘, kde lidé proměňují svoje ulice na obývací pokoje a předzahrádky. Bez aut je ve městě tolik místa!“
Zveřejnění plánu způsobilo rozruch a podnítilo obavy ze ztráty konkurenceschopnosti města a podniků v oblastech s omezeným vjezdem. Pravicová konzervativní politická strana N-VA vystupovala proti plánu veřejně a pokoušela se prosadit místní referendum. „Když vykážete z města auta a motto je v podstatě ‚jeď na kole nebo nic‘, tak se pak logicky kvalita vzduchu zlepší,“ řekla Anneleen Van Bossuyt (N-VA), europoslankyně z Gentu. Ta v srpnu roku 2018 podotkla, že do centra Gentu dojíždí kvůli složitosti dopravního systému a parkování méně lidí. „Vidíme, že mnoho lidí z okolních čtvrtí se dnes centru vyhýbá. Množství prázdných obchodů vzrůstá a střední vrstva mizí.“
Obchody a restaurace, které se bály pohromy, zjistily, že tržby překvapivě neklesly. „Ve skutečnosti se ekonomická situace zlepšila.“ odpovídá Filip Watteeuw. Dodává, že se „o 17% zvýšil počet restaurací a barů a množství prázdných obchodů se nezvyšuje.“
Politici rok prezentovali, vysvětlovali, přesvědčovali. Starosta se postavil za tvůrce plánu, nezalekl se mnohých výhrůžek a trpělivě očekával den D. Zavedení plánu nahrávalo také to, že jeho implementace stála pouhý zlomek toho, kolik stojí jiné investice do dopravní instrastruktury. Pro srovnání pouhý 1 km dálnice stojí v ČR v průměru 152 milionů korun, zatímco příprava a implementace celého cirkulačního plánu stála v přepočtu pouhých 102 milionů, a to včetně informačního systému a kampaně.
„Šedé (ale už tehdy vzrušující město), kam jsem před 38 lety přišel studovat, se změnilo na město živé a rozmanité. Pro život v širším centru – v oblastech, kde jsou auta stále povolena, má plán pozitivní důsledky. Protože se omezil počet ‚bran‘ pro příjezd k parkovacím místům (mnoho z nich bylo totiž postaveno v centru dávno před tím, než byl plán zaveden) je tranzitní doprava zvládnuta mnohem lépe,“ říká Koen De Maeseneir, manažer komunitních zdravotních středisek ve městě.
Pro lidi žijící za hranicemi města také Gent rozšířil nabídku a kapacitu P+R parkovišť (z 800 míst v roce 2016 na 3500 v roce 2018). Zde mohou dojíždějící zdarma odstavit své auto a přestoupit na kolo nebo bezplatný shuttle, které je zaveze do centra města.
Rok po zavedení plánu je s ním spokojeno více než 60 % obyvatel Gentu, což potvrdilo i znovuzvolení politiků, kteří plán prosazovali.
„Jako cyklista se cítím bezpečněji než dřív. Hranice každé oblasti je ohraničena ‚knipy‘, na kterých jsou králi chodci a cyklisté. Je velké nedorozumění, že město už není přístupné – jen jsme se zbavili dopravy, která zde být nemusí. Pokud chcete autem z bodu A do bodu B, použijete okruh a neprojíždíte skrze historické centrum. To je přece logické, ne?“ komentuje situaci v článku Guardianu obyvatel Stijn.
Závěrem lze říci, že cirkulační plán v Gentu ukazuje, že promyšlená akce s poměrně nízkým rozpočtem může v krátkém období vést k pozitivním dopadům jak z hlediska mobility, tak kvality městského života. K takovým změnám je třeba odvážného politika nebo dopravního plánovače s jasnou vizí, zakotvenou v komplexním plánu udržitelné mobility, o který se při přípravě plánu může opřít. Důležité je nebát se všudypřítomných opozičních hlasů, zapojovat veřejnost a nepřestávat komunikovat. Propojení s veřejností v průběhu přípravy plán nejen zkvalitňuje, ale zejména pro něj získává potřebnou (ač nikdy ne stoprocentní) důvěru. Každá změna spustí mezi lidmi rozruch a obavy, ale bez občasného vystupování ze své komfortní zóny se také sami nikam neposuneme. Gent je důkazem, že to za to stojí.
Nakrmte AutoMat
Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!