Připomínky AutoMatu k projektu nové pražské čtvrti Bubny-Zátory

V Praze se rýsuje nebývalá možnost navrhnout zcela novou čtvrť, která může být vzorem pro rozvoj dalších městských území. Kromě bytů a administrativních prostor tu vznikne velmi důležitý a energeticky udržitelný dopravní uzel (metro, regionální a mezinárodní železnice a tramvaje). Ambiciózní projekt má ale své nedostatky, proto za spolek AutoMat podáváme 68 připomínek.

V první řadě oceňujeme snahu pořizovatele, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy, celý tento projekt nechat připomínkovat veřejností již během vytváření územní studie, i když to není povinné.

Aktuální studie má oproti předchozímu návrhu mnohé kvality (výškové i uliční struktury, některá řešení veřejné dopravy, definice hlavních problémů lokality). I přes to ale obsahuje řadu nedostatků, které nejsou v souladu s principy dobré praxe při navrhování města citlivého ke klimatické změně. Nově vznikající městské čtvrti by měly být v souladu s dlouhodobými zásadami a cíli Mezinárodní unie architektů (vyjádřené v dokumentu AN ARCHITECTURE GUIDE to the UN 17 Sustainable Development Goals), a proto celá koncepce Bubnů-Zátor nemůže být řízena výhradně vidinou zisku a trvalého ekonomického růstu. Měla by především odpovídat na otázky globálního, celoměstského a celospolečenského významu.

V našich připomínkách se vyskytují jak návrhy a požadavky k urbanismu jednotlivých stavebních bloků, tak k charakteru veřejných prostranství i finanční dostupnosti bydlení a také k poměru počtu obyvatel vůči nově vznikajícím pracovním místům. Tyto socio-demografické poměry se souběžně budou promítat i do dopravního fungování čtvrti a jejího fungování pod vlivem projevů změny klimatu.

Připomínky AutoMatu

Samotné připomínky jsme rozdělili do několika tematických oblastí. Všechny připomínky si můžete přečíst v samostatném dokumentu. Ty nejzásadnější připomínky jsme pro vás stručně shrnuli níže.

Připomínky je možné podávat do 15. října elektronicky nebo písemně. Pokud byste se chtěli k návrhu sami vyjádřit, návod najdete na stránkách IPR.

Urbanistické řešení

Za jeden ze zásadních problémů považujeme, že v několika stavebních blocích studie dovoluje díky stanoveným koeficientům podlažních ploch vytěžit zastavěnou plochu do maxima, což je v dané čtvrti nežádoucí. Problém vidíme také v nepříliš vyjasněném stanovení možné zastavěnosti stavebních bloků, ploch vnitrobloků a nezastavěných ploch některých stavebních bloků. Studie také podle nás nadužívá tzv. nárožní akcenty (zvýšení počtu nadzemních podlaží u významných nároží – viz obr.). Dalším problematickým urbanistickým prvkem je navržené nákupní centrum v jižní části Argentinské ulice, které by v důsledku vedlo k přílišnému snížení konkurenceschopnosti obchodů v parterech ostatních bloků.

Oblast dopravy

Nejvíce nedostatků vidíme v oblasti dopravy – jak v obecné rovině, tak přímo na konkrétních místech. Obecně je podle nás největším problémem fakt, že pro území nebyla vypracována podrobná dopravní studie. Nelze tak vůbec říct, zda například šířky uličního profilu Bubenské nebo Argentinské budou dostačovat zejména u řazení křižovatek. Dále žádáme, aby v budoucí čtvrti byly na všech hlavních ulicích vedeny cyklotrasy na stavebně oddělených pruzích nebo rovnou cyklostezkách. S tím souvisí i náš požadavek na konkretizaci navrhovaných cyklistických vazeb v území, aby byly již v této fázi návrhu zřejmé (podobně jako počet pruhů pro automobilovou dopravu) a nedošlo během další přípravy a realizace k obětování cykloopatření, například kvůli nedostatečným šířkovým poměrům.

Co se týče konkrétních dopravních řešení, považujeme za nejvíce problematická dvě místa – zachování západní vratné rampy mimoúrovňové křižovatky (MÚK) Vltavská a zachování mostu ulice Vrbenského přes Argentinskou. V prvním případě požadujeme prověření řešení MÚK Vltavská pomocí podrobné dopravní studie, na základě které by mohlo dojít k nahrazení vratné rampy levým odbočením v signalizované křižovatce z nábřeží Kapitána Jaroše na Hlávkův most s případným ponecháním mimoúrovňového průjezdu ve směru nábřeží. Navrhovaná studie by zároveň pomohla vyřešit problém, že současný návrh nenabízí některé křižovatkové pohyby, které by bylo nutné i nadále nevhodně objíždět přes Strossmayerovo náměstí. Druhý zmiňovaný případ – most přes Argentinskou – je podle nás pro souvislou blokovou zástavbu zcela nevhodným řešením. Logičtější by bylo most odstranit a Plynární ulici napojit od nádraží Holešovice do Jankovcovy.

V dalších připomínkách k dopravním řešením požadujeme mimo jiné přizvednutí železniční trati o pár metrů výš v místě křížení s ulicí U Výstaviště, což umožní nejen lepší spojení ulic Bubenská a Partyzánská, ale dovolí i lepší řešení veřejného prostoru v dané oblasti. Dále navrhujeme rozšířit oproti studii uliční profily Bubenské a Argentinské. Lze totiž  předpokládat, že ulice budou značně dopravně zatížené a je proto třeba, aby mezi zástavbou a vozovkou vznikl „nárazníkový“ prostor. Hlavní severojižní ulici spojující nádraží Holešovice a centrální park navrhujeme jako bezmotorovou promenádu, tedy ideálně jako pěší zónu s jasně vyřešeným průjezdem kol. Na řadě míst pak upozorňujeme na chybějící nebo nevhodně řešené pěší a cyklistické vazby.

Oblast bydlení

Kromě dopravy a urbanismu podáváme připomínky také k oblasti bydlení, řešení veřejného prostoru a přizpůsobení čtvrti na klimatickou změnu. Podle studií navrhovaného možného rozdělení funkcí by mělo v nové čtvrti vzniknout přibližně 29 tisíc pracovních míst, oproti tomu bydlení by zde mohlo najít jen 25 tisíc. Tento nepoměr má potenciál v dlouhodobém horizontu dále zhoršit situaci s dostupností bydlení v Praze. Celkový poměr ploch pro bydlení by tak měl být v daném území adekvátně navýšen, a to nejlépe na základě socio-demografické studie, která by zanalyzovala potřebnost bydlení v celé Praze i ve vztahu k nově vznikající čtvrti Bubny-Zátory.

Veřejný prostor

Z hlediska veřejného prostoru vidíme možné riziko, že v místě centrálního parku vytvoří Kralupská trať bariéru. Studie navrhuje nechat trať na kolmém valu. Podle našeho názoru by bylo vhodnější, i v souvislosti s případným přizvednutím trati na křížení ulice U Výstaviště, zřídit v prostoru pod tratí místa pro volnočasové a umělecké aktivity (podobně jako v případě Negrelliho viaduktu). To by bylo i v souladu se záměrem Prahy 7 na vytvoření tzv. Art District.

Klimatické aspekty

Územní studie se podle našeho mínění nedostatečně věnuje některým aspektům adaptace na klimatickou změnu. Jednak by mělo dojít k navýšení koeficientu zeleně a k jasnějšímu požadování zelených střech ve stavebních blocích. Dále by měla být vypracována analýza vzdušného proudění v lokalitě. Ta by posoudila, nakolik je současný návrh uliční struktury ve vztahu k zástavbě dostatečný a zda bude docházet v ulicích k přirozenému odvětrávání. V neposlední řadě navrhujeme, aby byla před schválením studie vytvořena ještě studie  posuzující agregované vlivy návrhu projektu na životní prostředí.

foto: IPR Praha