Novou podobu městského okruhu vnímáme jako skvěle odvedenou práci na povrchovém řešení stavby. Sporný význam dostavby Městského okruhu v “těžké” podobě se ovšem nemění. Městský okruh sám o sobě Praze nepomůže, naopak může problémy ještě prohloubit, nebude-li současně zprovozněn celý vnější okruh a železniční diametr, schopný dopravit předměstské cestující přímo do centra.
Náměstci pro dopravu Adam Scheinherr a pro územní rozvoj Petr Hlaváček představili ve čtvrtek 12. 9. – skoro přesně čtyři roky po zprovoznění Blanky – novou verzi řešení Městského okruhu. První hodnocení na základě zhlédnutí prezentace potvrzuje, že na záměru byla odvedena spousta kvalitní práce. AutoMat vysoce hodnotí snahu o zmenšení negativních dopadů na životní prostředí, krajinu, zlepšení v místních dopravních návaznostech, zlepšení pro pěší a cyklisty a celkově urbanistické řešení v mezích možností zacelující jizvy způsobené v rostlém městě dlouhodobou přípravou na víceméně povrchové vedení okruhu. Jsme také rádi, že v některých myšlenkách a konceptech se záměr podobá naší ideové koncepci Městský okruh pro všechny z roku 2017 (zde).
Stále se ale jedná o “těžký” městský okruh, který povede východem města téměř sto tisíc aut za den. Aut, která nejenže odněkud musí přijet po ulicích na okruh navazujících. Ale také aut, která po okruhu dojedou někam do vnitřního města, kde budou pojíždět, parkovat a zabírat prostor i v těch nejklidnějších místních uličkách.
Představa, že dokončený Městský okruh bez dalších opatření “zklidní” centrum města, je více než sporná. I samotná EIA požaduje současně zprovoznit vnější okruh a uvnitř toho městského zavést mýto. Má to své důvody. Drtivá většina dopravy ve vnitřním městě je cílová. Tu malou část aut, která z centra okruh odvede, by nahradila jiná, která okruh po obvodu centra snáze rozveze k cílům vně i uvnitř, stejně jako jsme to viděli po odlehčení Jižní spojky jižní sekcí Pražského okruhu v roce 2010 a jako jsme to viděli po zprovoznění Blanky.
Bez předchozího zprovoznění severní části Pražského okruhu bude navíc Městský okruh mezi Malovankou a Hrdlořezy sloužit jako kapacitní tranzitní komunikace. Patočkova, Evropská a Povltavská z roku 2015 se budou opakovat v Liberecké, Prosecké, Českomoravské či Černokostelecké. A ulice na Praze 6, které to “koupily” po Blance, dostanou naloženo ještě víc, protože zmizí kapacitní omezení na východě města. Důsledkem pak bude mimo jiné zvýšený tlak na dostavbu vnitroměstských dálničních radiál a tím další zvýšení kapacity pro automobilovou dopravu ve vnitřním městě.
Městský okruh je schopen odlehčit dopravě ve vnitřním městě – a současně nepřitížit dopravě ve svém okolí – jen tehdy, bude-li s ním zaveden poplatek ze zácpy a pro čerstvý vzduch, alias mýto, a současně zprovozněn železniční diametr. Vlak je jediný způsob, jak zajistit komfortní veřejnou dopravu z okolí Prahy až do vnitřního města. Dráha centrum “ochrání” před dojíždějícími auty spolehlivěji než okruh, zajistí totiž, že předmětná auta nebudou muset do města vůbec vjíždět. Stejně nezbytné je předchozí zprovoznění vnějšího, Pražského okruhu, u kterého se ale stále vedou spory o jeho trasování.
Jen při splnění těchto tří podmínek (mýto, diametr a vnější okruh) bude Městský okruh dávat smysl. Současně ale při splnění těchto podmínek skoro jistě nebude potřeba, aby v navrženém koridoru vedla komunikace pro sto tisíc aut.
Praha je rozvíjející se metropolí, její suburban sílí a nominální počet obyvatel dávno neplatí. Ani to ale neznamená, že jsou další kapacitní silniční stavby nezbytné. Vídeňská cesta, spočívající v mohutných investicích do veřejné dopravy, ukazuje, že rostoucí město může využít zvyšující se počet obyvatel a cest právě k dílčímu přechodu do veřejné či bezmotorové dopravy.
Takzvaný “vyvážený” postup spočívající v představě, že automobilové dopravě je nutné zajistit nabídku odpovídajícími stávajícímu modal share, nedává smysl z hlediska finančního, ekologického, ani klimatického. V naprosté zkratce pak nedává smysl, abychom k přechodu části lidí z aut do veřejné dopravy potřebovali postavit nové silnice.
Zpoza argumentace, že kdo je proti okruhu, je proti rozvoji města, se stále dere možná ve stávající koalici trochu skrytý, ale nepochybně přítomný – a dopravními populisty v mnoha stranách notně přiživovaný – silný zadní proud: “Chceme jezdit autem a chceme, aby nám k tomu město zajistilo podmínky, ať to stojí, co to stojí.” Vídeňská cesta spočívající v rozšiřování nabídky pro veřejnou dopravu, ale může být odpovědí i zde. Nabídnete-li těm, kdo auto používají z nutnosti, atraktivní alternativu, zbyde milovníkům motorů dost místa i na stávajících silnicích.
Studie byla omezena schválenou dokumentací EIA a nemohla si moc vyskakovat co do změn trasování. Přesto je velká škoda, že současně s touto studií nebyl představen i návrh na zahloubení Holešoviček, který údajně bude hotov v prosinci. Takto zůstávají Holešovičky, doufejme dočasně, opomenutým sirotkem, k čemuž nemálo přispívá i podezřele zlehčující hodnocení stavu ovzduší v ulici po zprovoznění Blanky.
Po zdvojení tunelů pod Bílou skálou je přitom možnost spojení Městského okruhu se zahloubením Holešoviček už zcela očividná.
Zlepšení, která přepracovaný návrh přináší, leží na povrchu a jsou oproti předchozím verzím projektu zásadní. Délka podzemních úseků se zvětšila tak, že na povrchu zůstal vlastně jen kousek podél depa Hostivař. Tento nový kabát bude ovšem něco stát. Nikdo z přítomných představitelů města si netroufl uvést jakékoliv číslo. Protože je rozsah stavby o dost větší než u Blanky, mohou náklady včetně všech navazujících úprav klidně vyšplhat někam ke stovce miliard korun.
Potom je nutné položit si otázku, jaké dopady bude vyčlenění takových prostředků pro Prahu mít. Výstavba Blanky osekala jiné výdaje městského rozpočtu až lávky padaly. Stále máme v Praze čtyřicetimiliardový vnitřní dluh na zanedbané údržbě komunikací. Sto miliard na “stavbu století” bude znamenat zmrazení stovek menších investic. Hrozí, že Praha určitě nebude moct rozvíjet síť tramvajových tratí, spoluinvestovat železniční trati – a nutnost ušetřit dost možná škrtne i značnou část toho krásna, které nás všechny na prezentaci v CAMPu tak oslnilo.
Chladní kalkulátoři praví, že diametr či vnější okruh jsou jiné hromádky peněz, a Praha je financovat nemusí. Chce-li ale Praha, aby i tyto stavby byly včas a Pražanům sloužily tak, jak mají, musí i do nich umět finančně vstoupit. Ostatně, už se to děje. Praha dá tři miliardy na výkupy pozemků podél stavby 511 Pražského okruhu, aby utlumila nežádoucí dopady na okolní městské části. A právě se vyjednává o finančním příspěvku na čtvrté nástupiště Vršovického nádraží, bez kterého nelze zavést městskou linku do Běchovic. Budeme-li tedy stavět těžký Městský okruh, nebudeme na takovéto intervence v budoucnu mít.
Pravidlo, že co se postaví, tím budou lidé jezdit, stále platí. Adam Scheinherr slibuje, že Praha do přípravy železničního diametru vstoupí víc než pouhým vyjednáváním. Bude-li ale město dávat dvacet miliard ročně do Blanky 2, nebude už na finanční podporu železničního diametru mít. Železniční diametr by proto měl být pro město větší prioritou než dostavba Městského okruhu – a to zejména v oblasti financování.
Náměstek Petr Hlaváček vyzval na čtvrteční debatě AutoMat ke spolupráci. O tu se ale spolek AutoMat již značnou dobu aktivně snaží. AutoMat vždy usiloval o spolupráci s městem, v mnoha oblastech s městskými institucemi včetně IPR úzce spolupracuje a snaží se vždy postupovat v zájmu Prahy a jejích obyvatel. Nicméně spolupráci a dialog nelze zaměňovat za nekritické přitakání.
Některé kroky města zejména v různých aspektech územního plánování dávají bohužel prostoru pro kritiku až příliš a jednou z rolí našeho spolku je na toto upozorňovat. Jsme tedy stále připraveni spoluřešit problémy města, zkvalitňovat městské vize formou konstruktivních konzultací a věcných připomínek. Není ale možné, abychom názor na dopravní dopady velkých městských staveb změnili jinak než na základě věcných skutečností a odborných podkladů.
Vlasta v nové podobě je tedy jednoznačně dcerkou Blanky, oblečená sice do nového kabátu ve kterém je o mnoho slušivější, stále ale se stejnými zlozvyky, kterými bude bez dalších opatření zatěžovat své okolí.
Foto: Hlavní město Praha
Nakrmte AutoMat
Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!