Jak dokončit okruh bez Blanky 2 a tunelu V Holešovičkách?

Na programu jednání Výboru ZHMP pro dopravu a evropské fondy dne 15.10.2015 je také téma dokončení Městského okruhu. Auto*Mat se Městskému okruhu v minulosti věnoval, připomínkoval přehnané kapacitní řešení (tzv. Blanku 2) v rámci řízení o „posouzení vlivu stavby na životní prostředí“ (dále EIA) a svými připomínkami přispěl k tomu, že realizace Blanky 2 byla podmíněna mimo jiné úplným dokončením Pražského okruhu. Už v roce 2012 jsme také přišli s alternativním návrhem řešení Městského okruhu, předpokládajícího jen drobné úpravy stávajících komunikací a zavedení mýta uvnitř města (více zde).

Město mezitím začalo připravovat dokončení Městského okruhu po dvojí linii: v konceptu metropolitního plánu byl definován tzv. „duál“, který spočívá v rozdělení zátěže okruhu na dvojici souběžných, méně kapacitních komunikací – jednu v ose Průmyslová – Kbelská, druhou v původně plánované ose Městského okruhu (více zde, str. 14-17). To by umožnilo dimenzovat komunikace Městského okruhu podstatně úsporněji a v kontaktu se zástavbou v podobě městského bulváru s úrovňovými křižovatkami. Nehledě na to, že rozdělení dopravy do více koridorů výrazně snižuje náchylnost ke kolapsům v případě mimořádných situací. Tento koncept nám přišel zajímavý a považujeme jej nyní za použitelné východisko pro finální řešení.

Ještě dříve zadal tehdejší radní pro dopravu Nosek „dočasné“ řešení spočívající ve vybudování tunelu pod ulicí V Holešovičkách a dvou mimoúrovňových křižovatek v Hloubětíně. Tento návrh jsme v roce 2012 odmítli jako přemrštěný. Paradoxně, toto řešení, ačkoliv nemá z větší části oporu ani ve stávajícím ani v připravovaném územním plánu, se začalo velmi intenzivně připravovat a příslušné studie jsou již posuzovány v řízení EIA.

Debata o další podobě východní sekce městského okruhu je nicméně otevřena a Auto*Mat do ní vstupuje s připraveným konceptem řešení, které využívá trasování „Duálu“ a navrhuje jeho úsporné provedení. Dokázali jsme navrhnout úplné dokončení Městského okruhu v ceně do 10 mld. Kč. To jsou peníze, které Praha zvažuje vložit jen do „dočasného“ řešení v ulici V Holešovičkách. Při pohledu na rozpočtové možnosti Prahy je zřejmé, že si město dražší řešení stejně v nejbližších letech nebude moci dovolit. Tento návrh jsme zaslali členům výboru a budeme se jej snažit v nastávající debatě obhájit.

„Duál“ podle Auto*Matu

Náš návrh si můžete prohlédnout zde:

Návrh vychází z výše citovaného „Duálu“ z Konceptu odůvodnění Metropolitního územního plánu. Tento návrh je s Konceptem odůvodnění MÚP v souladu ve věci trasování navržených komunikací. Doporučuje nicméně minimalizovat počet nově zřizovaných mimoúrovňových křižovatek.

Větev 1: Průmyslová – Kbelská (tzv. Průmyslový polookruh)

Tato větev okruhu vede po stávajících komunikacích, které již v současnosti víceméně dobře fungují. Nedostatky mají některá řazení, zcela nedostatečná je úprava přilehlého veřejného prostoru a řešení pro bezmotorovou dopravu.

• Plánované vybudování mimoúrovňových křižovatek v Hloubětíně nepodporujeme. Zřízení těchto križovatek pouze posune kapacitní hrdlo na křižovatku s Vysočanskou radiálou a dále přetíží navazující pokračování ulice Kbelské. Proti zřízení mimoúrovňových křižovatek jsou i místní občanská sdružení.
• Nedoporučujeme ani úpravy vedoucí k dalšímu zkapacitnění komunikace, zejména pokusy o zřízení mimoúrovňové križovatky s Teplárenskou a Tiskařskou, apod.

Větev 2: Pelc-Tyrolka – Balabenka – Jarov – Malešice – Rybníčky (Jižní spojka)

Tato větev okruhu vede v koridoru Městského okruhu tak, jak je zanesena ve stávajícím územním plánu. V současnosti již je tato stopa funkční v úseku Pelc-Tyrolka – Českobrodská.

• Navrhujeme zřízení této větve okruhu v podobě městské třídy s proměnlivým profilem a liniovou preferencí veřejné dopravy.
• U Štěrboholské radiály navrhujeme přehodnotit projektovanou křižovatku a propojit úrovňově s ul. Rabakovskou tak, aby se okruh stal jejím logickým prodloužením.
• Protnutí okruhu a prodloužené ulice V olšinách se předpokládá úrovňovou křižovatkou. Z ul. V Olšinách je třeba zřídit alespoň bezmotorové napojení na budoucí přestupní terminál Depo Hostivař. Úrovňově je třeba řešit i křižovatku s ulicí Černokosteleckou.
• Tunel pod Malešicemi by byl největší investicí návrhu. Vysoká kapacita tunelu v provedení 2+2 pruhy je redukována určením dvou jízdních pruhů pro veřejnou dopravu. Je třeba dopracovat napojení na Počernickou ulici tak, aby vzniklo napojení na výjezd z tunelu.
• Navazující křižovatka tunelu s Českobrodskou je úrovňová, úsek Českobrodské po Jarov by byl zkapacitněn na 2+2 pruhy.
• Podél stávajících kapacitních úseků Spojovací je nezbytné zkvalitnit veřejný prostor, dosadit zeleň a ulici zrekonstruovat. To samo o sobě dokáže významně redukovat vliv na okolní zástavbu bez nutnosti drahých tunelových řešení.
• Úsek od Balabenky po Pelc-Tyrolku si nevyžaduje výraznější zásahy.

Nový návrh nabízí řešení vícera nedostatků komunikační sítě na východě městského centra:

• dovoluje odlehčit ulici Jana Želivského,
• umožňuje výrazně zklidnit ulici Pod Táborem,
• výrazně urychluje autobusovou tangentu, zlepšuje konkurenceschopnost veřejné dopravy.

Podstata návrhu je ve vytvoření levného obchvatu ulic Na Padesátém až Pod Táborem, což uzavře Městský okruh nejlevnějším možným způsobem. Uzavřením okruhu podmiňuje řada lidí zavedení jakékoliv regulace automobilové dopravy uvnitř města. Tímto by se stalo. Aby nadměrně nevzrostla intenzita na Spojovací ulici, je tunel pod Malešicemi navržen s využitím dvou pruhů pro autobusovou tangentu. Tunel v provedení 1+1 pruh není bohužel snadné zřídit kvůli bezpečnosti. Současný plán (Blanka 2) je naprostor absurdní v tom, že je dostavba okruhu za částku zhruba pětinásobně vyšší podmíněna zavedením mýta — jenže potom by doprava uvnitř města poklesla natolik, že by takto drahý a kapacitní okruh přestal být potřeba.

Koncept si celkově klade za cíl co nejrychleji pomoci všem druhům dopravy na východě města (řešení Win – Win).  Nabízí podle nás vyhovující a finančně udržitelné řešení  v oblasti, jež doposud byla výrazně investičně podfinancována. Oproti tomu dosavadní prosazovaná řešení jsou potenciálně nevyhovující a extrémně nákladná s tím, že jejich brzká realizace je zcela nereálná. A to se vyplatí!-)

Autor: Vratislav Filler

Článek byl vydán v rámci projektu „Praha udržitelná“

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz