Studie Auto*Matu – magistrála

Magistrála — Praha nepotřebuje více tunelů, ale méně aut

„Zklidnění severojižní magistrály“ se stalo politickým hitem podobně jako předvolební heslo „auta pod zem“. Představa klidného města s volnými a bezpečnými ulicemi je lákavá pro každého obyvatele Prahy, který zažívá každodenní realitu silnic ucpaných dopravní zácpou, chodníků obsazených parkujícími auty a typického pražského smogového ovzduší. Většina obyvatel věří politikům, že to se ,,zklidňováním“ a ,,auty pod zemí“ myslí vážně, a nezkoumají detailně navrhovaná technická řešení. Jenže právě zde může být kámen úrazu.

Studie

Pouze na vyžádání

– textová část (21 stran, formát pdf, 587 kB)
– textová část (21 stran, formát doc, 784 kB)
– grafická část (10 obrázků pro tisk v zip, formát jpg, 30 MB)
– obrázková prezentace (28 obrázků v zip, formát jpg, 4 MB)

Obsah

Textová část:

1. Úvodní slovo
2. Historie severojižní magistrály
3. Město a doprava = cíl a prostředek k jeho naplnění
4. Rozvoj města a doprava
5. Hledání vhodného řešení pro úpravu severojižní magistrály
6. Postup ke správnému řešení
7. Úseky magistrály a jejich vady optikou dobrého plánování města
   • uzly a místa významných křížení magistrály s dalšími ulicemi
   • mosty
   • bulvár, městská třída
   • rychlostní silnice pro motorová vozidla
   • magistrála v rozvojových územích: městská třída nebo rychlostní průtah?
8. Nejsnadnější řešení: Vinohrady vybourat, podtunelovat …?
9. Iniciativa Auto*Mat

Grafická část:

• Praha – síť hlavních komunikací a metra
• Dosavadní vývoj a další směřování
• Extrémní varianta I: Praha – město neomezeného pohybu aut
• Extrémní varianta II: Praha – žádná auta v centru města
• Stanovení snesitelné dopravní zátěže
• Intenzity automobilové dopravy
• Intenzity provozu: dnes vs. zítra
• Jednotlivé úseky – charakter a řešení
• Nejsnadnější řešení: Vinohrady vybourat, podtunelovat …?

Úvodní slovo: dopravu je nutné řešit komplexně

„Zklidnění severojižní magistrály“ se stalo politickým hitem podobně jako předvolební heslo ,,auta pod zem“. Představa klidného města s volnými a bezpečnými ulicemi je lákavá pro každého obyvatele Prahy, který zažívá každodenní realitu silnic ucpaných dopravní zácpou, chodníků obsazených parkujícími auty a typického pražského smogového ovzduší. Většina obyvatel věří politikům, že to se „zklidňováním“ a „auty pod zemí“ myslí vážně, a nezkoumají detailně navrhovaná technická řešení. Jenže právě zde může být kámen úrazu.

O tom, že výstavba severojižní magistrály byla vážnou urbanistickou chybou minulosti, dnes pochybuje málokdo. Názory na to, jak se dnes s tímto problémem úspěšně vyrovnat, se ovšem překvapivě různí.

Je zřejmé, že skutečné zklidnění severojižní magistrály a na ni navazujících ulic by přineslo zcela zásadní zlepšení života obyvatel Prahy. Šlo by možná o vůbec nejvýznamnější počin v oblasti městského urbanismu dnešní doby. Utlumení provozu na magistrále by umožnilo návrat podnikání a ekonomické prosperity do části Vinohrad, kde dnes není kvůli hluku z aut slyšet vlastního slova. Obyvatelé Legerovy, Rumunské, Anglické a dalších ulic by okamžitě pocítili zlepšení životního prostředí a časem i vlastního zdraví. Město by bylo atraktivnější také pro turisty a návštěvníky.

Jenže: jak takového „zklidnění magistrály“, která je dnes nejvíce dopravně vytíženou tepnou metropole, dosáhnout? Současné vedení města nabízí inženýrsko-betonářský recept: „Pro vyřešení dopravní situace v Praze by bylo potřeba vybudovat nejméně 40 km tunelů,“ zní oficiální prohlášení představitelů Prahy. Dva z těchto nových tunelů byly nedávno představeny veřejnosti jako řešení pro „zklidnění severojižní magistrály“. Jsou ale opravdu další tunely tím, co naše město potřebuje?

Obyvatelé Prahy každé ráno volí. Statisíce Pražanů a návštěvníků se dnes a denně znovu rozhodují, pojedou-li veřejnou dopravou, autem či na kole, nebo půjdou-li pěšky. Když město nabídne lepší cestu veřejnou dopravou, použije ji více lidí. Postaví-li ale širší silnice pro auta, více lidí použije raději svůj vůz. Rozdíl je zásadní: město s lepší veřejnou dopravou je lepší pro život všech obyvatel, město s větším počtem aut je městem pro přežívání.

Pro vyřešení dopravní situace v Praze rozhodně není potřeba vybudovat 40 kilometrů tunelů. Řešení spočívá v promyšlené dopravní koncepci, která umožní rovnoměrný rozvoj všem druhům dopravy. V metropoli má mnohem větší význam veřejná doprava než individuální automobilismus. Nezbytné je dát dostatečný prostor také chodcům a cyklistům.

Budování dalších a dalších tunelů pro auta není řešením dopravní situace, ale cestou, jak zruinovat veřejné rozpočty a odsoudit řadu městských ulic k roli dálničních přivaděčů. Situace se tím neřeší, spíše se konzervuje současný nevyhovující stav.

Vytvoření skutečné vize uspořádání dopravy v Praze není možné bez podrobné analýzy a pochopení urbanistických principů městského prostoru, včetně specifických aspektů prostředí Prahy.

Kam nás vize někdejších plánovačů Prahy, kteří vyprojektovali severojižní magistrálu, dovedly? Opravdu máme důvod se domnívat, že výstavbou tunelů na této dálnici v srdci Prahy se dopravní problémy města vyřeší?