„Zažít město jinak“ dostalo od účastníků 1-

Ohlédněme se ještě jednou za festivalem „Zažít město jinak“. Auto*Mat se na akci dotazoval, jak byli návštěvníci spokojeni a jak nahlížejí dopravu v Praze. Zatímco festival dosáhl průměru 1- za drobné nedostatky, doprava v Praze obdržela známku o dva stupně horší. Téměř všichni se bojí jezdit po Praze na kole a většina se cítí ohrožena i kdykoliv chodí po Praze pěšky.

Jedna mínus za festival

O tom, že si návštěvníci festival většinou užívali, svědčí všeobecně velmi kladné hodnocení. Respondenti průzkumu by na akci příště uvítali více občerstvení (zejména vegetariánského) a více „workshopů“. Další náměty jsou: stánek s cyklovýbavou, stojany na kola, přednášky, účast politiků a více toalet.

Jak průzkum, tak některé jiné reakce ukázaly, že asi největším problémem akce byla vyšší než očekávaná hlučnost. I když vedlejší Rumunská, kde se valila auta ve třech proudech, byla jistě hlučnější, účastníci od festivalu očekávali především oázu klidu. Auto*Mat slíbil, že s tím do budoucna něco udělá.

Lidé se o festivalu dozvěděli více než z poloviny od přátel či známých (54 %), skoro třetina se o akci dozvěděla z internetu (29 %). Z médií se o akci dozvěděla jen desetina respondentů, především šlo o Radio 1, dále Týden, Nový prostor nebo Metropolis. Jen patnáctina respondentů se o festivalu dozvěděla z plakátů a letáků.

Doprava v Praze dostala horší trojku

S dopravou v Praze jsou účastníci festivalu zásadně nespokojeni. Známku 3 a horší dalo více než 80 % respondentů, přičemž „kulí“ bylo víc, než jedniček a dvojek dohromady. Asi se není čemu divit, Praha je v situaci, kdy s její dopravou musí být nespokojený každý — i řidiči, kterým se magistrát snaží postavit modré z nebe.

Doprava v Praze – celkové hodnocení dopravy v Praze 3–

Pěšáci cítí šikanu

Je až zarážející, že více než polovina respondentů se necítí bezpečně, kdykoliv se po Praze pohybuje pěšky. To už je Praha skutečně tak nepřátelská, pokud se na cestu nezapakujete do plechového brnění? Účastníci nejčastěji jmenovali křižovatky na magistrále, případně rovnou magistrálu samotnou.

Automobilová doprava pěší pohyb omezuje v mnoha ohledech. Nejčastěji se setkáváme s problémem malého počtu přechodů a krátkých intervalů pro přechod na semaforech. Další problém představuje nedostatek chodníků, jejich obsazení auty a to, že nejsou bezbariérové. Řada respondentů si pak stěžuje na agresivitu, aroganci a bezohlednost řidičů automobilů.

Na kole v ohrožení

Jen pět procent respondentů bylo natolik otrlých, aby se na kole v Praze cítili bezpečně. Obavy o své bezpečí na dvou kolech naopak vyjádřilo hrozivých 82 %. Za obecně nebezpečná místa označovali respondenti především silnice bez pruhů nebo stezek, křižovatky, magistrálu a frekventované ulice. Konkrétně pak jmenovali na třicet konkrétních míst.

Vcelku očekávaný výsledek dala otázka, co cyklisté považují za největší bariéru nebo problém. 45 % z těch, kteří na otázku odpověděli, uvedlo absenci infrastruktury (stezek nebo pruhů). S odstupem následuje bezohlednost a agresivita řidičů (19 %) a auta obecně (11 %). Opakovaně pak zazněly stížnosti na dlažbu, nedostatek stání pro kola či jednosměrky.

MHD je tvrdý a drahý denní chléb

Drtivá většina respondentů má s MHD pravidelné zkušenosti. Jako problém byla často uváděna cena jízdného a dále podmínky v dopravních prostředcích –- špína, zápach, přeplněnost ve špičce a nedostatek nočních spojů. Okrajově jsou zmiňovány problémy jako nedostatek bezbariérových přístupů, malá kapacita pro přepravu kol či hlučnost a velká rychlost tramvají. Město by mělo pražskou MHD skutečně rozvíjet, ne se jen vést na dědictví z minulosti a modernizovat podnikové PR.

Závěrem

Z průzkumu, kterého se zúčastnilo něco přes sto respondentů, nelze samozřejmě stanovovat jiné než velmi opatrné závěry. Za alarmující musíme považovat podíl pěších i cyklistů obávajících se v Praze o své bezpečí.

I na vyloženě městsky cyklistickou akci přijedou v drtivé většině lidé, kteří se na kole ve městě bojí. Vždyť těch pět procent, co se v Praze nebojí, jsou buď velezkušení jezdci, těžcí frajeři, nebo sebevrazi postrádající pud sebezáchovy. Podle jiného průzkumu (GfK, 2008) jezdí na kole třetina Pražanů. Kolikrát víc lidí by jezdilo i po městě, kdyby se nebáli?