Mnichov je s Prahou srovnatelný co do rozlohy, počtu obyvatel i HDP na hlavu. Čím se výrazně lišíme je především kvalita života. V hodnocení Mercer se Mnichov pravidelně umisťuje na předních místech žebříčku světových metropolí a v roce 2012 obhájil 4. místo, Praha skončila na místě 69. Čím se může Praha inspirovat?
Tento článek je součástí série založené na detailních studiích dopravního plánování a dopravní situace Lyonu, Curychu, Bernu, Mnichova, Vídně, Budapešti a Varšavy. Tyto studie Auto*Mat poskytuje jako podkladové materiály Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.
Dopravní chování obyvatel Mnichova se podle všeho daří měnit. Mezi lety 1993 a 2009 se počet aut denně vjíždějících do centra snížil na méně než polovinu a do oblasti vymezené městským okruhem téměř o čtvrtinu (z 494 na 377 tisíc denně). Přitom se však počet registrovaných aut v Mnichově zvyšuje (r. 2010 registrováno 616 tis. automobilů, r. 2012 – 663 tis.). Lidé vlastní více aut, ale díky podmínkám ve městě a informačním kampaním, je využívají zodpovědněji. Od r. 2002 do r. 2011 se podařilo snížit podíl automobilové dopravy o 8,5 a zároveň navýšit cyklodopravu o 7,4 procentních bodů. Z celkového koláče vykonaných cest mnichovských občanů tvoří automobilová doprava 32,5%, což je s Prahou srovnatelné, veřejná doprava zabírá 22,8% (o polovinu méně než v Praze) a bezmotorová doprava dosahuje úctyhodných 45%, z toho 17% cyklodoprava (Praha je na 25%, z toho 2% cyklodoprava).
Cílem dopravního plánování Mnichova je přesunout co nejvíce cest vykonaných autem k šetrnějším druhům dopravy (pěšky, na kole a veřejnou dopravou). Od roku 2002 do roku 2011 se podařilo snížit podíl automobilové dopravy o 8,5 procentních bodů, zároveň navýšit cyklodopravu o 7,4 procentních bodů.
Počet lidí, kteří na svých cestách po městě využívají veřejnou hromadnou dopravu, se také daří zvyšovat pomocí efektivity celého systému. V jednotný systém bylo integrováno metro, tramvaje, autobusy a S-Bahn v roce 1972 a společnou jízdenku lze využít až do vzdálenosti 30km od města. Páteří veřejné dopravy je linka S-Bahnu vedoucí tunelem v centru již od 70. let a fungující prakticky jako linka metra. Příměstské vlaky S-Bahnu se sjíždějí z pěti směrů do společného úseku s jedenácti stanicemi a souhrnným intervalem 2 minuty ve špičce. Systém S-Bahnu, původně projektovaný na 250 tisíc cestujících denně, dnes využívá více než 700 tisíc cestujících. Kapacitu 30 vlaků za hodinu již není možné navýšit, a proto se plánuje výstavba druhého tunelu se společným úsekem S-Bahnu s aktuálním termínem otevření v roce 2020. Od zvýšení kapacity S-Bahnu se očekává další výrazný nárůst podílu veřejné dopravy ve městě i v okolí. Na tomto místě je nutné podotknout, že zkušenosti z měst jako jsou Curych nebo Bern ukazují, že páteřní linka nemusí být nutně řešena tunelem v centru s větším počtem stanic, ale hlavní roli zde hraje dobré napojení na křížené linky veřejné dopravy a na kvalitu těchto přestupů.
Infrastrukturní opatření jsou realizována vždy ruku v ruce s informačními a motivačními kampaněmi. Mnichov nabízí například nově přihlášeným obyvatelům informační balíčky o možnostech alternativních způsobů dopravy ve městě. Podobné balíčky nabízí i starším lidem, kterým se při odchodu do důchodu mění denní dopravní chování. Už samotným informováním veřejnosti dosáhne Mnichov menšího počtu aut na silnicích.
Tzv. měkká opatření na podporu udržitelné dopravy jsou v Mnichově (ale i jinde) nedílnou součástí dopravní politiky města. Informováním a přesvědčováním lze výrazně posílit efekt realizovaných opatření na dopravní chování. Potřeba osvěty je pak zvlášť naléhavá v Praze, kam přes den přijíždí mnoho lidí za studiem či za prací.
Strategický plán Perspektive München, zaštiťující od r. 1998 celkovou koncepci dopravy vytvořenou se zapojením veřejnosti, má v mottu slova „kompaktní – městský – zelený“. Jasně se tím dávají najevo priority budoucnosti města. Cílem je dosáhnout udržitelnosti v rozvoji bydlení i dopravy, a přitom snižovat negativní dopady motorového silničního provozu. Jedině to může garantovat mobilitu pro každého, zajištění snadné dostupnosti Mnichova i jeho předměstí a také zabezpečení nákladní dopravy.
Nejdůležitějším formálním dokumentem a nástrojem pro plánování rozvoje města je územní plán – Flächennutzplan – zavazující obce a další veřejné orgány k dodržování jasně daných mantinelů. Nové obytné oblasti jsou zakládány v docházkové vzdálenosti zastávek S-Bahnu a metra a kromě bytů nabízejí i pracovní místa a obchodní vybavenost. Samozřejmostí je přístup obyvatel k velkým propojeným parkům a zeleným plochám v blízkosti jejich domovů. Mnichovský územní plán si klade za cíl podporovat vznik kvalitního a přátelského prostředí pro soběstačný komunitní život na základě myšlenky „města krátkých vzdáleností“. Odříznuté a nehostinné satelity na okrajích města jsou v plánování do budoucna již jen minulostí.
Již od r. 2000 platí v celém Německu klauzule zákona doporučující mimo hlavní komunikace v obci zavést zónu s omezením rychlosti na 30km/h. Zónu 30 zavedli mnichovští s německou důsledností na 80% vedlejší uliční sítě, a to především s ohledem na bezpečnost dětí na cestě do škol.
Automobilová doprava je uvnitř města řešena téměř uceleným městským okruhem, a to radiálně-okružním systémem rychlostních komunikací. Okruh je doplňován stavbami tunelů, které zvýší kapacitu pro auta i sníží negativní působení motorové dopravy na okolí. Zpravidla se jedná o zahloubení stávajících křižovatek mělkými hloubenými tunely, jejichž finanční náročnost je v porovnání s raženými tunely nižší.
Dalším systémem je vnější okruh, který je na jihu nedokončený. A dostavovat se již nebude. V r. 2010 byl sporný projekt dostavby zastaven a prioritu místo toho získala stavba druhého tunelu S-Bahnu ve shodě s plánovaným navýšením podílu veřejné hromadné dopravy. Veřejné dopravě přikládá značný význam jak strategický plán Mnichova, tak dopravní masterplán.
Nakrmte AutoMat
Podpořte nás a staňte se tak členy Klubu přátel AutoMatu!